Z titulní strany dubnového Headlineru se směje Jindra Polák. V rozhovoru Šárky Hellerové, který si můžete přečíst zde, společně dopodrobna rozebírají novou desku Jelenů nazvanou Věci a sny.

Mě v podcastu zajímalo, proč se na ní kapela rozhodla vydat vstříc popu a současné produkci. A tak jsem se Jindrovi sám vydal vstříc do útrob společnosti Universal. Přiznávám, že i proto, abych se ho zeptal, proč tráví večery zrovna tím, že se svou dcerou sleduje kolegu Jardu Konáše na Twichi. A proč se stal slušňák Jardalorian legendou všech herních rodičů.

Řeč byla ale samozřejmě hlavně o hudbě. Co pro kapelu Jelen znamenalo setkání s Mumford & Sons? Proč se na třetí desce také rozhodli změnit svůj tradiční zvuk? A co s tím má společného Dua Lipa?

Došlo také na vzpomínky na intenzivní koncerty s Davidem Stypkou. „Naše společné turné bylo jedním z nejhezčích životních období vůbec,“ přiznává Jindra Polák. „Bylo to jako z filmu. Po jednom večírku vzniknul text a melodie, kdy jsem se tu náladu snažil zachytit,“ popisuje vznik skladby Poslední. „Nebylo možný setkat se s Davidem Stypkou a nebýt jím ovlivněný,“ uzavírá vzpomínky na kolegu, který předčasně odešel začátkem roku.

„Život, smrt, láska, žárlivost. To jsou archetypální emoce a zážitky, který jsou součástí všech,“ říká Jindra Polák Honzovi Vedralovi v podcastu Headliner CZ o svých veselých písních na smutná témata.