Viktor Sheen má v hitparádě IFPI tři alba najednou. Novinka Příběhy a sny válcuje i žebříček digitálních singlů, kde v prvním týdnu obsadila patnáct míst. Rádiový žebříček ale jeho jméno, stejně jako jména všech ostatních hlavních hráčů českého hip hopu, vůbec nezná. 

Proč česká rádia ignorují rap? Hostem Honzy Vedrala v podcastu Headliner CZ byl hudební publicista Josef Vlček, který stál v devadesátých letech u zrodu sektoru českých komerčních rádií, ví všechno o jejich historii, programování i dramaturgii. „První čeští rappeři se museli vyrovnávat s rytmikou. Byly z toho pokrouceniny a to se lidem nelíbilo, protože u nás jsme poměrně citliví na kvalitu textu,“ popisuje Vlček realitu rádií 90. let. 

Nic s tím tehdy nenadělal ani rychlý nástup Chaozzu. Přestože se díky hitparádě ESO a časopisu Bravo stali fenoménem, který pobláznil dospívající generaci, ani jim se v rádiích nedařilo. „V 90. letech šli všichni k rockový muzice a hip hop byl na okraji,“ shrnuje to Vlček. 

Proč se na tom ale do dnešní době příliš nezměnilo? „Když jsme dělali výzkumy pro Český rozhlas, hip hop u posluchačů skončil na předposledním místě,“ vysvětluje povahu českého posluchače Josef Vlček. Přestože obliba rapu stoupla z někdejších tří procent na dnešních sedm nebo osm, na to, aby to utáhlo celé rádio to podle něj stále není. „Musíme se na to dívat z hlediska ekonomiky. S rádiem, které má patnáct tisíc posluchačů jsi v háji. Každý, kdo do toho byznysu vstoupí, se snaží najít tak široký záběr, aby mu to vydělalo alespoň na přežití,“ dodává.  

Rádio podle něj navíc posluchače polarizuje. „Po pětadvacítce lidi ve svém vkusu zatuhnou a zatuhávají čím dál víc, až do té sedmdesátky. Pustíš skladbu, která se jim nelíbí a oni ti přeladí,“ vysvětluje denní rutinu rádiového dramaturga, který je odpovědný za poslechovost a poslechovost přináší peníze za reklamu. „Nůžky se nejprve musí rozevřít tak, aby lidi od rádií neutíkali. Zatím starší generace hip hop prostě neberou.“ 

Přes úspěch rapu v digitálu tedy zatím hip hop v rádiích čistě ekonomicky nevychází. „Kdyby to ekonomicky vycházelo, tak je tu hiphopových rádií spousta,“ konstatuje Josef Vlček. 

Může se situace někdy změnit? „Možná až ti, kterým je dneska mezi dvanácti a pětadvaceti, dorostou a tu muziku si s sebou přinesou. Pak je dost možné, že se i Viktor Sheen objeví v rádiích pro střední generaci.“ Otázkou zůstává, jestli v té době nějaká rádia, tak jak je dnes známe, ještě budou vysílat.