Je to druhý díl záznamu z Headliner půdy. Michal Thomes z Rock for People a Suki z Let It Roll pokračovali v debatě o tom, co všechno se může na festivalech přihodit. Od dramatických bitek v zákulisí po absurdní historky o cashless systémech a přemrštěné nároky interpretů – druhá část večera, jak festivaly skutečně fungují zevnitř. Svým humorem a nadhledem přispěl i Pokáč.

Druhá polovina setkání v Malostranské besedě zahájil Pokáč písní o tom, že nejlepší lék je víno. A Honzou Vedralem následující debatu trefně otevřel otázkou, která festivalům generuje peníze a návštěvníkům kocovinu. „Slyšel jsem, že současná mladá generace vůbec nechlastá,“ poznamenal ironicky. S tím ale hosté příliš nesouhlasili. Michal Thomes z Rock for People nakonec připustil, že „pochopit mladou generaci je pro nás stále výzvou.“ Suki z dodal to přešel kulantně: „Možná to s pitím platí obecně, ale určitě ne na festivalech.“ Tržby z festivalových barů stále rostou.

A tak přišla řeč na cashless, které některé festivaly doslova zachránil. Začaly padat historky, které pobavily celé publikum. „Měli jsme stánek s gyrosem, který nám platil roky třicet tisíc korun a ještě u toho brečel, že je to moc. Po zavedení cashless systému jsme zjistili, že jeho skutečná tržba byla milion korun,“ vyprávěl Suki pobaveně. „Teď platí tři sta tisíc a usmívá se.“ To samé se ověřilo i u placených sprch. „Mysleli jsme, že návštěvníci jsou čuňata a nevyužívají je. Až díky cashlessu se ukázalo, že se sprchují pravidelně – jen ty peníze za sprchy předtím záhadně mizely.“

Ekonomika festivalů dnes znamená i nekonečné smlouvání s agenty o cenách kapel, které šly v posledních letech prudce nahoru. „Wilkinson u nás kdysi hrál jen za letenku, dnes žádá desítky tisíc eur,“ přiblížil realitu Suki. Michal Thomes zmínil podobný trend: „Muse nebo Offspring jsou dnes třikrát dražší než před deseti lety.“ Oba pořadatelé se shodli, že ačkoli jsou ceny interpretů vysoké, velká jména stále přitahují nejvíce návštěvníků a investice do nich se tak nakonec vyplatí.

K absurdním festivalovým historkám patří i nekonečné dohady o velikosti kapelních log na plakátech. „Kvůli pořadí kapel na plakátu jsme jednou tři měsíce nemohli zveřejnit program,“ vzpomínal Suki. Jendou dokonce zrušili headlinera jen kvůli tomu, že nebyl spokojen s umístěním na festivalovém plakátu. Ale tvrdé lokty je třeba mít i na místě. Michal Thomes dodal ostrou historku z Rock for People, kde se jednou v zákulisí střetli Die Antwoord a Cage The Elephant: „Securiťák od Die Antwoord surově odstrčil kytaristu Cage The Elephant, což vyústilo v házení lahví a bitku s dvoumetrovým bodyguardem,“ vypráví o incident, u kterého hrozilo, že bude mít právní dohru. Nakonec skončil prohlášením managementu, že „je to rock’n’roll, necháme to být.“

A co rider kapel? Pokáčův za sebe přidává český rozměr: „Voda, jídlo a možná energetický nápoj,“ vyjmenovává, co má na seznamu požadavků, zatímco zahraniční hvězdy mívají větší nároky. Pokáč svým riderem přítomné pobavil: „Jednou jsme přidali energetický nápoj, ale pak jsem ho ani nevypil. Nakonec jsem to radši zrušil,“ dodal se smíchem. Jeho historka kontrastovala s příběhy organizátorů, kteří často bojují s bizarními nároky zahraničních hvězd – tedy spíš jejich managmentů.

Nakoenc se hosté Headliner půdy shodli na jednom: festivaly tu budou vždy, protože jejich kouzlo spočívá v osobním setkávání. „A setkávání je součástí lidské DNA,“ shrnul to trefně Suki.

Headliner půda se koná za podpory Ministerstva kultury a OSA. Poslechněte si celý záznam a přijďte 14.4. na další setkání. Tentokrát na téma Jak se prosadit s píáristkou Kateřinou Královou, uměleckým ředitelem Universal Music Jiřím Koubou a Lenny. Jako vždy v Galerii Malostranské besedy.