V šedesáti letech vydal svůj životopis: Děravé paměti - Šedesát báječných let pod psa. Vyšlo to na 230 stran. Je to hodně nebo málo? Přijde mi, že Michal Viewegh se mnohokrát vydal veřejnosti všanc bez toho, že by se dělal lepší. Proto se umí pochválit, pochlubit, vytahovat i přiznat k něčemu, co sice mnozí děláme taky, ale tajíme to, stydíme se. Jsem rád za naše setkání a vážím si toho, že i při rozhovoru jsem cítil upřímnost a (mnohdy sebezničující) otevřenost. Bylo to bezva setkání. A teď ...