Přechodná pěstounka Gabriela Pošmourná ví, jaké to je, když zazvoní telefon a ze dne na den je vás doma o jednoho víc. Starat se o děti, o které se jejich biologičtí rodiče starat nemohou nebo nechtějí, je její práce i poslání. Za šest let praxe její péčí prošlo už 5 dětí, když slyší politiky říkat, že ústavy by pro ně byly lepší, nerozumí tomu. I proto se společně s dalšími přechodnými pěstouny angažuje v zastřešující organizaci Díky pěstounství, která šíří povědomí o prospěšnosti pěstounské péče.

Jak vypadá její denní rutina? Jaké to je rozloučit se s dítětem, o které pečovala 12 měsíců? A co říká na to, když politici tvrdí že ústavní péče je lepší než pěstounská a že v zemích, kde ji zrušili, nám ústavy závidí?

Rozhovor vede Kateřina Čopjaková z týmu HateFree Culture.