Vladimír Kokolia je pozoruhodný umělec. Jako dlouholetému pedagogovi a profesorovi na pražské Akademii výtvarných umění mu rukama prochází vcelku dost studentů, od kterých podle mě vyžaduje především otevřenost, jedinečnost a touhu jít po nevyšlapaných cestách. Když mluví o dívaní se na obraz, ponouká vás k pozorování kolmo, do hloubky – a dopodrobna vám vysvětlí, proč je tak důležité jej pozorovat právě tak a strávit před ním dostatek času. Nezaměnitelně se zapsal do historie domácí alternativní scény kapelou E, kterou nelze přirovnat k ničemu, co známe. A vynikající jsou i jeho literární díla, která vás přivedou k jinému druhu přemýšlení o tom, co je literatura. Rozhovor o tom, jak se dá kolmo i poslouchat a jak objevit hloubku. Vladimír je velice zábavný a dokáže vás rozesmát a rozechvět tak, že se od něho těžko odtrháváte. Je tak výrazný, že jedno setkání s ním ve vás rezonuje ještě několik dní. Je tvůrcem se širokým záběrem malířských a grafických technik. Jeho tvorba je v oblasti základních forem velmi různorodá – od té figurativní, přes krajiny či objekty až k ryze abstraktní. Je tomu tak proto, že pro něj nejsou specifikace tohoto druhu podstatné. Je naopak zřejmé, že pro jeho práci je mnohem důležitější vlastní sdělení, které poté provede způsobem k tomu účelu nejvhodnějším.