Dobrovolní hasiči nejsou jen lidé s lopatami, ale páteř systému, který drží při katastrofách české obce nad vodou. Jaroslav Salivar, náměstek starostky Sdružení hasičů Čech, Moravy a Slezska, v rozhovoru popisuje roli dobrovolných hasičů při povodních, jejich nezastupitelnost v krizových situacích a varuje před pasivní rolí státu.

Letošní povodně: Lepší předpověď, menší chaos

Letošní povodně byly podle Jaroslava Salivara jiné než předchozí velké katastrofy. „Zatímco například v roce 1997 jsme neměli prakticky žádný krizový systém a v roce 2002 jsme byli zaskočeni masivním rozsahem záplav, dnes je situace mnohem lepší,“ vysvětluje. Díky předpovědím a koordinaci záchranných složek se letos podařilo snížit riziko chaosu. „Dnes víme až deset dní dopředu, co přijde. To je obrovská výhoda pro záchranáře i občany, pokud varování berou vážně,“ dodává Salivar. S tím souhlasí i Jozef Hrdý, šéf likvidace pojistných událostí v Generali České pojišťovně: „Předpověď byla vážná, ale naštěstí brzká. Díky tomu, že se předpovědní modely počasí postupně zpřesňovaly, věděli jsme, že nás čeká velká povodeň. Získali jsme tedy cenný čas na přemýšlení a rozhodnutí, jaká opatření přijmeme. To historicky nebylo zvykem. Na druhou stranu jsme na takovéto situace v pojišťovně připraveni a máme popsané mechanismy co s takto velkými katastrofami dělat.“

Přesto zůstává problémem lidská nedisciplinovanost. „Je stále mnoho lidí, kteří podceňují varování a odmítají evakuaci. V roce 2002 jsme museli v Plzeňském kraji zachraňovat desítky lidí vrtulníky přímo ze střech domů. To je extrémně nebezpečné nejen pro ně samotné, ale i pro zasahující hasiče,“ připomíná Salivar. Letos byla situace lepší, ale stále je co zlepšovat. „Je třeba, aby lidé chápali, že evakuace není selhání, ale prevence, která může zachránit životy i majetek,“ říká.

Jak se správně chovat při povodni?

Jaroslav Salivar v rozhovoru zdůraznil, že klíčem k přežití povodní je včasná příprava a správné chování během krizové situace. „Lidé si často neuvědomují, že drobné kroky mohou znamenat rozdíl mezi zachráněným majetkem a úplnou katastrofou,“ říká.

Nejdůležitější je sledovat předpovědi a krizová varování. „Pokud víte, že se blíží povodeň, nečekejte do poslední chvíle. Přestěhujte cenné věci do vyšších pater, odvezte auta mimo ohroženou oblast a zajistěte zvířata,“ doporučuje Salivar. Včasná evakuace je podle něj mnohem lepší než čekat na záchranu v kritickém momentu.

Kromě přípravy majetku je klíčové chránit i sebe. „Mějte připravený evakuační balíček s doklady, léky, vodou, baterkou a mobilním telefonem. Zásoby na dva až tři dny vám v nouzi mohou zachránit život,“ dodává.

Pokud se musíte evakuovat a opouštíte svůj dům, Salivar doporučuje zanechat jasný vzkaz pro záchranáře. „Na dveře domu napište, kdo jste, kolik lidí dům opustilo, zda jste s sebou měli domácí zvířata a kam jste se přesunuli. Záchranáři pak budou vědět, že dům je prázdný a nebudou riskovat životy při zbytečném hledání,“ vysvětluje Salivar.

Takový vzkaz je podle něj v krizových situacích nesmírně užitečný. „Záchranářům to šetří čas a energii, které mohou využít tam, kde je to skutečně potřeba. Navíc to dává vašim blízkým i záchranářům informaci, že jste v bezpečí,“ dodává.

Jednou z největších chyb, které lidé dělají, je ukrývání se ve sklepech. „Sklep je při povodních past. Jakmile začne voda stoupat, nemáte šanci uniknout. Pokud už jste v domě a voda stoupá, přesuňte se co nejvýše, ideálně na půdu nebo střechu,“ varuje Salivar.

Celý rozhovor si můžete poslechnout jako video nebo podcast:

5 bodů, které se dozvíte v podcastu:

• Jak se změnil systém krizového řízení od povodní v roce 2002.
• Proč je důležitá prevence a jak se připravit na povodeň.
• Jakou roli hrají dobrovolní hasiči při zvládání katastrof.
• Proč je nedostatek lidí větším problémem než technika.
• Jaké hrozby představuje blackout a jak se na něj připravit.