Z Arménie přes Ukrajinu až na Slovensko. Z nuly k firmě, o které dnes píšou zahraniční média. V pořadu Jiřího Jemelky Krotitel ředitelů, natáčeném na Slovensku, popisuje podnikatel Artur Gevorkyan, majitel rodinné průmyslové firmy, jak vybudoval byznys, který roste, i když počet zaměstnanců zůstává stejný. Za posledních 12 let firma zvýšila objemy i tržby pětinásobně, přitom si drží extrémně přísný výběr lidí a disciplínu, která podle něj rozhoduje o přežití.

Na první pohled by člověk čekal klasickou průmyslovou firmu. Gevorkyan ji ale popisuje jinak. „Jsme taková michelinská restaurace. Pečeme různé koláče, ale všechno ze železa,“ vysvětluje. Za tímto přirovnáním stojí prášková metalurgie, tedy obor, kde firma nevyrábí z hotových materiálů, ale sama je kombinuje, formuje a „peče“ do finální podoby.

Kvůli náročnosti vývoje a investicím do technologií pracuje výhradně pro velké průmyslové firmy. „Naši zákazníci nikdy nejsou malé firmy,“ říká Gevorkyan. Od začátku tak staví byznys na vysoké přidané hodnotě a unikátnosti, nikoliv na objemu.

Podnikání není únik, ale závazek

Podle Artura Gevorkyana je kolem podnikání dodnes řada iluzí. Často se podle něj tváří jako cesta k větší svobodě a menším povinnostem, realita je ale úplně jiná. „Když někdo říká, že nechce pro nikoho pracovat, tak je mi ho líto. Zakládat firmu proto, abyste pracovali méně, je absurdní,“ říká Gevorkyan.

Podle něj musí podnikatel pracovat víc než jeho zaměstnanci. A v rodinném byznysu to platí dvojnásob. „Člověk z rodiny musí dělat víc než ostatní,“ dodává. Podnikání tak v jeho pojetí není únikem od odpovědnosti, ale naopak jejím každodenním přijetím.

Z dvanácti lidí projde jeden. A to je záměr

Zatímco většina firem dnes řeší nedostatek lidí, Gevorkyan jde opačnou cestou. „Z deseti až dvanácti lidí vezmeme jednoho,“ říká. U cizinců je úspěšnost vyšší – přibližně jeden z pěti.

Výběrový proces je záměrně náročný. Uchazeči procházejí testy, pohovory a dostávají možnost zažít firmu na vlastní kůži. „Nejraději je zveme v pondělí, kdy je nejvíc stresu. Ať vidí, jak to opravdu funguje,“ popisuje. Výsledkem je přirozená selekce místo fluktuace. „Tvrdí se, že máme velkou fluktuaci. Já říkám, že máme dobrou selekci,“ dodává.

Pětinásobný růst bez navyšování týmu

Jedním z nejvýraznějších čísel je růst firmy v posledních letech. „Vyrostli jsme pětinásobně a máme prakticky stejný počet lidí,“ říká Gevorkyan. Firma tak roste bez výrazného navyšování zaměstnanců. Klíčem je kombinace automatizace, efektivity a tlaku na výkon.

„Všechnu práci, kterou mohou dělat roboti nebo software, je potřeba odstranit,“ vysvětluje. Jde o model, který stojí na produktivitě, nikoliv na růstu počtu lidí.

Krize jako test: kdo zůstane na palubě

Firma prošla finanční krizí, covidem i dalšími turbulencemi. Podle Gevorkyana rozhodla vždy disciplína. „Disciplína, disciplína. A čestnost k lidem,“ říká. Během první velké krize svolal zaměstnance a otevřeně popsal situaci.

Firma není o produktu, ale o lidech

Gevorkyan se během rozhovoru opakovaně vrací k jednomu tématu – lidem. „Kašlete na práškovou metalurgii. To je jen nástroj,“ říká. Podle něj by firma mohla fungovat v jakémkoli oboru. Klíčové je být nenahraditelný a zároveň čestný. Firemní kultura stojí na logice a otevřené komunikaci. „Nemusí to být po mém. Přesvědčte mě logicky,“ vysvětluje. Zároveň ale dodává: „Loď musí mít kapitána.“

Celý rozhovor, který moderuje Jiří Jemelka z JPF Czech, si můžete pustit jako video nebo podcast:

• Jak přesně probíhá výběrové řízení, kde projde jen jeden z dvanácti kandidátů?
• Co se děje uvnitř firmy během krizí a jak probíhá přeškolování zaměstnanců?
• Jak vypadá každodenní realita práce ve firmě s vysokým tlakem na výkon?
• Jak Gevorkyan vybírá lidi a podle čeho pozná, že do firmy zapadnou?
• Jak chce zajistit, aby firma fungovala i za 200 let bez ohledu na majitele?