Martin Pecina, bývalý dvojnásobný ministr a současný podnikatel, v rozhovoru pro pořad Průmyslová zóna Pavla Janečka na platformě FocusOn.cz odhaluje, jak ideologická energetická politika vede k nevyhnutelným blackoutům, proč česká diplomacie škodí vlastním firmám a jak vidí budoucnost průmyslu i politiky.

Energetická koncepce: Od realismu k ideologii

Pecina vzpomíná na svůj příchod na ministerstvo průmyslu v roce 2003, kdy jej tehdejší ministr Jiří Rusnok pověřil vytvořením nové energetické koncepce. "Rusnokovi se nelíbila ta evropská koncepce, která říkala, že máme být efektivní, máme se mít všichni rádi a radovat se, jak jsme zelení," vysvětluje Pecina motivaci pro změnu.

Výsledná koncepce byla postavena na pragmatických základech: "Hlavně domácí zdroje elektřiny, zdroje z bezpečných teritorií - bezpečnost dodávek je důležitá. Obnovitelné zdroje jako doplněk."

Klíčovými body byly "částečné prolomení limitů těžby hnědého uhlí, intenzivní dostavba jádra - třetí blok Temelínu a výměna čtyř bloků v Dukovanech za dva velké, plus pokračování těžby do roku 2070."

Ideologický obrat s katastrofálními důsledky

Po odchodu Rusnoka a Peciny došlo k dramatickému obratu. "Po mně přišli náměstci, kteří udělali novou koncepci - že máme být efektivní, mít se rádi a být zelení, poslouchat direktivy z Bruselu," kritizuje Pecina současný stav.

"Dneska energetická koncepce žádný rozpor neřeší. Koncepce má řešit nějaký rozpor, ale když říkáš, že máme mít vysokou efektivitu, tak to je jasné."

Důsledky jsou podle Peciny alarmující: "Za 20 let se dostáváme do stavu, že je technicky nevyhnutelné, že v Evropě začnou nastávat kolizní situace, jak nastala ve Španělsku."

Moderátor Pavel Janeček doplňuje aktuální kontext: "Předseda představenstva ČEZu říkal, že pokud energetická tranzice nebude udělána dobře, už v roce 2027 nám bude chybět několik desítek hodin elektrické energie, protože nebude odkud dovézt."

Ocelářství: Ztracená šance na průmyslovou mocnost

Pecina odhaluje alarmující fakta o české ocelářské výrobě. "Když jsem přišel na ministerstvo, vyrábělo se v České republice 12 milionů tun, ale při vstupu do EU jsme se zavázali, že budeme vyrábět 6 milionů tun."

Janeček přidává ironickou poznámku: "6 milionů vyrábí Bangladéš za minulý rok - to je přesné číslo."

"Kvůli tomu se zavíraly Vysoké Pece ve Vítkovicích," vysvětluje Pecina. "Založil se podnik Vysoké Pece Ostrava, kde byly ty z Nové Huti, a do Vítkovic se to mělo převážet."

Český ocelářský podnik - zmeškané příležitosti

Koncept českého ocelářského podniku mohl podle Peciny vytvořit "obrovskou průmyslovou základnu na území České republiky," podobně jako Poláci s Orlenem. "Mittal to napodobil a v Evropě toho koupil dost - v Polsku, Německu, Lucembursku, Belgii, má Rumunsko, Kazachstán."

Problém vidí v nedostatečných investicích: "V Třinci modernizují, vyrábí nejkvalitnější plechy pro automobilový a vojenský průmysl. Bohužel v ArcelorMittalu v Nové Huti k těm investicím nedošlo."

Celý rozhovor si můžete pustit jako podcast nebo video: