Pokuty za odchylky v megawattových a milionových řádech, záporné ceny elektřiny ve dne a extrémně vysoké ceny večer. Český energetický trh prošel za poslední roky razantní proměnou. S nástupem 200 tisíc domácích fotovoltaik a novými solárními parky se finálně ukázalo, že přesná meteorologická předpověď není jen pěkný doplněk, ale naprostá nutnost. O tom, jak vypadá energetická meteorologie v praxi, proč se provozovatelé solárních parků bojí saharského písku a co nás čeká s dalšími klimatickými změnami, si povídali v pořadu Amper Jan Palaščák s Janem Krčmářem ze Solární asociace a Pavlem Zahradníčkem z Czechglobe.

Příběh vzniku Amper Meteo začíná bolestivou zkušeností. "Vykupovali jsme největší větrný park s výkonem okolo 50 megawattů. Jednoho dne jsme dokonce přetočili systémovou odchylku z plusu do minusu a zaplatili jsme za jedno odpoledne vyšší stovky tisíc korun pokuty," vzpomíná Jan Palaščák, který projekt Amper Meteo založil právě kvůli této epizodě.

Problém nebyl v tom, že by přestalo foukat nebo naopak začalo foukat příliš silně. "Zjistili jsme, že to byla věc předvídatelná. V daných podmínkách byla námraza na turbínách, takže byly v jednu chvíli všechny odstaveny. To byl silný impuls pro to, abychom se začali věnovat energetické meteorologii na profesionální úrovni," dodává. Právě tento draze vykoupený poznatek ukázal, jak zásadní roli hraje v moderní energetice přesná předpověď počasí.

Co je energetická meteorologie? Rozhodně ne aplikace v telefonu

Představa, že energetická meteorologie znamená podívat se na aplikaci v mobilu, kolik bude svítit slunce, je podle Pavla Zahradníčka z Amper Meteo zcela mylná. "Není to nic, co známe z běžné aplikace. Ty základní prvky si berou maximálně teplárny. Ale pro elektroenergetiky je předpověď převedena do řeči čísel – do energetických čísel. Předpovídáme přímo megawatty nebo kilowatty, podle toho, jak velké portfolio je," vysvětluje expert.

Ale nejde jen o přesnost – jde i o frekvenci. "Většinou se na předpověď počasí podíváte večer v televizi nebo občas na aplikaci. My to ale energetikům posíláme každých 15 minut. Každých 15 minut dostávají aktualizovanou předpověď, která se hodí hlavně na nejbližší čtyři hodiny, aby mohli zkorigovat predikci na daný den," pokračuje Zahradníček. Předpověď je navíc přesná na konkrétní lokality: "Předpovídáme například, jak bude mezi 13:15 a 13:30 vyrábět konkrétní větrný park nebo jaká bude výroba a spotřeba elektřiny na celé jižní Moravě."

Kdy solární sektor začal vnímat trhy a jejich volatilitu?

Pro provozovatele solárních elektráren dlouho nebylo podstatné, co se děje na denním trhu s elektřinou. "Ty staré soláry z období 2008 až 2009 mají možnost buď pevného výkupu, kdy stát vykupuje za pevnou cenu, nebo zelený bonus. Většinou se obchoduje na roční bázi, takže provozovatele zajímalo počasí možná z jiných důvodů," vysvětluje Jan Krčmář ze Solární asociace.

Ty "jiné důvody" byly především provozní. "Firmy, které mají velké portfolio a servisují zařízení pro klienty, to nabízejí už poměrně dlouho. Extrémní vedra mohou vést k závadám na elektrárnách.

Celý rozhovor si můžete pustit jako video nebo podcast, kde se dozvíte:

• Jak přesně vypadá energetická meteorologie v praxi a proč se předpovědi posílají energetikům každých 15 minut v podobě konkrétních megawattů

• Detailní příběh o ztrátě 60 milionů korun za jedno dopoledne kvůli saharskému písku a jak takovým situacím dnes předcházet

• Proč záporné ceny elektřiny během dne a 400-eurové špičky večer mění celý byznys model solárních parků a jak s tím pracují agregátoři flexibility

• Jaký vliv má nedostatek sněhu ve Skandinávii na české ceny elektřiny a proč sucho představuje pro energetiku větší problém než kroupy nebo silný vítr

• Jak klimatické změny ovlivňují spotřebu energie na klimatizaci a chlazení data center a proč jsou soláry na budovách dobrým řešením