Jak by vypadal svět bez sociálních sítí? Josef Šlerka tvrdí, že by byl méně vyhrocený a politici by možná museli znovu dělat kampaň pro voliče, ne pro algoritmy. Spolu se Svatoplukem Barkem v pořadu Rušičky na platformě FocusOn rozebrali, proč až 10 % českých uživatelů internetu pravidelně sleduje dezinformační weby, jak se proruské narativy zakořenily u 5–7 % společnosti a proč skutečným rizikem nejsou jen zahraniční aktéři, ale i domácí politici a influenceři, kteří dezinformace legitimizují.

Ruští trollové, dezinformační weby, influenceři i umělá inteligence. To jsou nástroje, které podle odborníků hrají stále větší roli před českými volbami. Ministerstvo vnitra přiznává, že s útoky na volební systémy počítá. Je téměř jisté, že pokusy o průnik do softwaru volebních komisí nebo do systémů pro sčítání hlasů přijdou.

Podle odborníků ale hrozba zvenčí není jediným problémem. V tuzemsku se totiž část politiků naučila převzít a aktivně využívat narativy ruské propagandy. Tím jim dodávají legitimitu a posilují jejich dopad na českou společnost.

Politici jako šiřitelé propagandy

„Nevidíme tak silné úsilí zahraničních aktérů jako například v Německu. Nebezpečná je ale ochota některých českých politiků papouškovat prvky ruské propagandy a dodávat jim tím legitimitu,“ upozorňuje mediální analytik Josef Šlerka.

Jeho slova potvrzuje i odborník na informační hrozby Svatopluk Barek. Podle něj jsou největším rizikem nadcházejících voleb „ruské hybridní hrozby – a to jak kybernetická část, tak informační válka“. A právě informační válka je podle něj nebezpečná tím, že část domácí politické scény dezinformace nejen šíří, ale i aktivně využívá pro svůj vlastní politický boj.

Kolik lidí čte dezinformační weby?

Výzkumy ukazují, že 5–7 % české populace zastává narativy v souladu s ruským výkladem dění na Ukrajině. Dalších zhruba 10 % uživatelů internetu pak pravidelně konzumuje obsah z dezinformačních webů jako AC24 nebo Protiproud.

„Problémem není jen samotný počet čtenářů, ale vliv na důvěru ve vědu, média a instituce. Opakované vystavování dezinformacím zásadně podkopává důvěru společnosti,“ zdůrazňuje Šlerka.

Barek připomněl rozsáhlou analýzu Voxpotu, která zkoumala 360 tisíc článků z 16 dezinformačních webů. „Denně vychází asi 120 dezinformačních textů, což je více než v některých mainstreamových médiích. To ukazuje na obrovskou produkční kapacitu, kterou tato scéna má,“ upozorňuje.

Sociální sítě: Facebook stále vládne, TikTok hraje čím dál větší roli

Dezinformace se nešíří jen prostřednictvím webů, ale především na sociálních sítích.

„Platformy brání výzkumu, transparentnost je nulová. Facebook má ale stále nejvíce uživatelů a tudíž i největší význam pro politický marketing,“ vysvětluje Šlerka.

Podle Barka je však stále důležitější i TikTok, který díky svému algoritmu umožňuje rychle a levně zasáhnout velké množství lidí. „Na TikToku lze z nuly vytvořit virální video během několika hodin. To z něj dělá velmi rizikové prostředí pro šíření manipulací,“ říká.

Role influencerů a umělé inteligence

Velkým tématem letošních voleb jsou influenceři. Jejich vliv roste a podle odborníků často převyšuje zásah tradičních médií.

„Někteří influenceři mají větší dosah než televize nebo deníky. Pokud spolupracují s politickými stranami, měli by být povinni to jasně označovat,“ myslí si Barek.

Celý rozhovor si můžete pustit jako video nebo podcast: