Když přišla pandemie, zavřel se do dílny a začal vyrábět nože. Z původně nešikovného samouka se postupně stal podnikatel a nožíř, jehož výrobky stojí až devět tisíc korun a na některé se čeká několik měsíců. David Kudrna používá na rukojeti mamutí zub, šest tisíc let staré dřevo i kusy meteoritu, přesto odmítá vyrábět pouhé exponáty do vitríny. V pořadu Přežít na platformě FocusOn.cz prozradil, proč sedm z deseti jeho nožů míří do kuchyně, kolik času zabere jejich výroba a proč samotný materiál spolkne přibližně polovinu prodejní ceny.

K nožířství Kudrnu přivedla pandemie i jeho manželka, která vyrábí šaty a sukně. Právě její práce ho inspirovala k tomu, aby opustil čistě kancelářský svět a začal vytvářet něco vlastníma rukama. ,,Když přišel covid, zavřel jsem se do dílny, začal vyrábět nože a už mi to zůstalo,'' vzpomíná.

Začátky podle něj rozhodně nebyly snadné. Přestože dnes považuje své výrobky za řemeslně zvládnuté, první měsíce strávil učením a opakováním stejných postupů. Většinu potřebných znalostí získal z videí na YouTube a následně také v komunitě českých nožířů. ,,Řekl bych, že jsem byl dost nešikovný. Trvalo mi opravdu několik měsíců, než jsem se dostal na nějakou úroveň,'' přiznává.

Sedm z deseti nožů míří do kuchyně

Přestože Kudrna vyrábí také taktické a outdoorové modely, přibližně 70 procent jeho produkce tvoří kuchyňské nože. V základní nabídce jich má kolem dvanácti typů, které dále upravuje podle požadavků zákazníků. Inspiruje se mimo jiné japonskými čepelemi, například nožem Kiritsuke.

Zakládá si především na tom, aby jeho výrobky nekončily ve vitrínách. Kuchyňské nože proto vyrábí z nerezové oceli a některé čepele mají tloušťku pouze 1,8 milimetru. Podle Kudrny mohou při správném používání vydržet i několik let bez broušení. Zákazníkům navíc nabízí broušení a renovaci zdarma. ,,Nože vyrábím tak, aby se lidé nebáli je používat. Nemám příliš rád vitrínové nože,'' vysvětluje.

Rukojeť za šest tisíc i kus meteoritu

Samostatným světem jsou materiály na rukojeti. Kudrna pracuje se stabilizovaným dřevem, karbonem, sklolaminátem G10 i exotickými dřevinami. Stabilizované dřevo je napuštěné epoxidovou pryskyřicí, díky čemuž získá vyšší hustotu, odolnost a výraznější kresbu. Polotovar na jednu rukojeť může stát přibližně 800 až 900 korun.

U raritních materiálů jsou částky ještě výrazně vyšší. Kus stabilizovaného mamutího klu určený na jednu rukojeť podle Kudrny vychází na pět až šest tisíc korun. Používá také mamutí stoličky, subfosilní dub nebo meteorit ze Švédska. V minulosti pracoval například se dřevem starým šest tisíc let. ,,Čím je dřevo zničenější, tím více epoxidu nasaje a tím hezčí je výsledný efekt,'' popisuje.

Na jediné výstavě se potká až 70 českých nožířů

Kudrna při rozjezdu podnikání zjistil, že vstupuje do překvapivě silného a konkurenčního prostředí. Na tuzemských výstavách se podle něj může sejít 60 až 70 českých nožířů, přičemž celkově jich v zemi působí ještě mnohem více. Za největší domácí akci označuje výstavu v Příbrami. Nožířské akce se však konají také v Hradci Králové, Plzni nebo Brně.

Právě proto se snaží odlišit vlastním designem, který zákazník pozná na první pohled. Drobné odchylky způsobené ruční výrobou přitom nepovažuje za chybu, ale za důkaz originality. Každý kus také vyrábí s milimetrovými rozdíly, takže například pouzdro z termoplastu Kydex musí vzniknout samostatně pro konkrétní nůž. ,,Když má nůž malou odchylku, jsem rád. Je na něm vidět, že jde o originál,'' vysvětluje Kudrna.

Celý rozhovor, který moderuje Amar Ibrahim, si můžete pustit jako video nebo podcast: