Letošní zářijové povodně znovu upozornily na rostoucí vliv klimatických změn na extrémní srážky a častější záplavy. Meteoroložka Dagmar Honsová vysvětluje, jak moderní technologie umožňují předpovědět intenzivní deště až deset dní dopředu, a jak mezinárodní spolupráce zlepšuje ochranu ohrožených oblastí. Zároveň varuje, že zvýšení globální teploty o další stupeň může do poloviny století zvýšit riziko velkých povodní v Česku až o 50 %. Co to pro nás znamená?

Podle Dagmar Honsové má každá povodeň své specifické rysy z hydrologického pohledu, ale z meteorologického hlediska se často opakují podobné synoptické vzorce. Letošní zářijové povodně a záplavy, stejně jako ty z roku 2002, byly způsobeny nízkým tlakem vzduchu nad Janovským zálivem, kde se setkal studený vzduch ze severu s teplým vzduchem ze Středomoří. „Vysoká teplota Středozemního moře znamená, že vzduch pojme více vlhkosti, což vede k intenzivnějším a extrémnějším srážkám,“ vysvětluje meteoroložka. Tyto oblasti nízkého tlaku vzduchu pak mohou setrvávat několik dní na místě a přinášet vydatné deště do stejné oblasti.

Dlouhodobé srážky letos zasáhly zejména Jeseníky, kde se vlivem návětří zintenzivnily. Přítomnost frontálního rozhraní a střih větru nad Českem pak ještě zvyšovaly intenzitu dešťů. „Synoptické situace jako tyto jsou nebezpečné, protože oblast nízkého tlaku může zůstat na místě několik dní, což způsobuje akumulaci srážek,“ dodává Honsová, která také zdůraznila význam pečlivého sledování synoptických vzorců pro včasnou výstrahu.

Jak technologie pomáhají s předpovědí extrémního počasí

Honsová vysvětluje, že předpovědi počasí dnes začínají na základě numerických modelů, které se neustále zdokonalují. „Technologie pokročily natolik, že jsme letos dokázali předpovědět intenzivní srážky až deset dní dopředu,“ říká. Meteorologové využívají různé globální modely, jako je americký GFS, evropský ECMWF a kanadský GEM, které se shodovaly na předpovědi vydatných dešťů nad střední Evropou. Tyto modely upozorňovaly na možnost povodní a záplav už dlouho před jejich příchodem.

Lokální numerické modely, jako je český Aladin, pak dokážou s přesností až na 48 hodin určit, kde budou srážky nejintenzivnější. „Díky technologii jsme schopni přesně lokalizovat, kde povodně zasáhnou nejsilněji, a hydrologové mohou vypočítat, jak se bude chovat hladina řek,“ doplňuje Honsová. Tyto přesné modely jsou zásadní, protože umožňují rychlou reakci záchranných složek a zvýšení bezpečnosti obyvatel. I pojišťovny dlouhodobě sledují a využívají různé nástroje k monitoringu možných živelních katastrof, které úzce souvisí se změnou klimatu a jinak tomu nebylo ani při zářijových povodních.

“V rámci pojištění majetku využíváme aktualizovaných mapových podkladů a vlastních dat z reálných pojistných událostí k zařazení stavby do konkrétní povodňové zóny. Taktéž se zabýváme modely pro predikci dalšího možného vývoje klimatické změny. Důležitost vnímáme v tom, že díky predikcím jsme schopni do budoucna reagovat pružněji na možné změny a promítnout je tak do našich pojistných řešení,” říká Jana Flajšarová z Generali České pojišťovny.

O 1,3 stupně tepleji

Klimatické změny výrazně ovlivňují četnost extrémních povodní, jak Honsová popisuje na základě klimatologických studií. „Od 90. let ukazují scénáře klimatických změn pro střední Evropu větší výskyt období sucha a extrémních srážek,“ vysvětluje. Zvýšení globální teploty o 1,3 °C v porovnání s předindustriální dobou....

Celý rozhovor si můžete poslechnout jako video nebo podcast:

- Jaké nové technologie využívají meteorologové pro predikci extrémního počasí v řádu týdnů dopředu?

- Jak se změní povodňové riziko v České republice do roku 2050 podle aktuálních klimatických scénářů?

- Jaký je rozdíl mezi předpovědí počasí a hydrologickou předpovědí povodní?

- Jak Honsová osobně vnímá zvyšující se riziko povodní a co doporučuje pro prevenci?

- Jak mezinárodní spolupráce přispívá k lepší předpovědi a rychlé reakci na extrémní povětrnostní situace?