Česko chce patřit mezi lídry umělé inteligence ve střední Evropě, samotné ambice ale nestačí. Potřebuje kvalitní data, připravené firmy a miliardové investice do výpočetní infrastruktury. Vládní zmocněnec pro AI Lukáš Kačena v pořadu Inside Tech na platformě FocusOn.cz mluvil také o ruské dezinformační mašinérii, evropské regulaci a o tom, proč je načase o AI méně mluvit a více konat.

Cesta k pozici vládního zmocněnce pro umělou inteligenci nemusí vést výhradně přes technické obory. Lukáš Kačena vystudoval politologii a mezinárodní vztahy a po škole začal pracovat jako konzultant pro veřejnou správu ve velké poradenské společnosti. Získal tak zkušenosti s fungováním státu, jednotlivých ministerstev i se strategickým plánováním. Následně se začal věnovat státní podpoře výzkumu a vývoje, což ho přivedlo do Technologické agentury ČR. Právě tato profesní cesta se podle něj stala předstupněm k současné vládní funkci.

Technické vzdělání přitom nepovažuje za jediný předpoklad pro práci v oblasti AI. Důležitá je podle něj také schopnost vnímat širší společenské, ekonomické a politické souvislosti.

„Umělou inteligencí se zabývám dnes a denně už asi pátým rokem. Je to technologie, která je ohromným společenským fenoménem. Můj generalissimus a schopnost obecného náhledu na věci mi pomáhají, protože ve své roli řeším zdravotnictví, vzdělávání, podporu výzkumu nebo obranu,“ vysvětluje Lukáš Kačena.

O AI se více mluví, než se skutečně koná

Umělá inteligence se stala jedním z hlavních témat technologických konferencí, médií i firemních strategií. Podle Kačeny však stále existuje výrazný rozdíl mezi veřejnou debatou a skutečným zaváděním AI do praxe.

Firmy často začínají s AI proto, že mají pocit, že ji jednoduše musí používat. Předem si ale neurčí, k čemu má technologie sloužit, jakou hodnotu má přinést ani zda se investice skutečně vyplatí. „Někdy se zjistí, že firma nemá připravené procesy ani tým nebo nemá dostatečně kvalitní data. Zavádění AI do procesů firem nebo institucí je daleko složitější disciplína,“ upozorňuje Kačena.

Prvním krokem bývá používání velkých jazykových modelů ke zvýšení osobní produktivity zaměstnanců. Skutečná integrace AI do firemních procesů však vyžaduje připravená data, jasně definované cíle, odpovědný tým a dostatečné finanční i personální kapacity.

Rohlík ukazuje, jak může AI přinášet návratnost

Za jeden z pozitivních příkladů označuje Kačena společnost Rohlík. Její zakladatel Tomáš Čupr podle něj velmi rychle pochopil, jak lze umělou inteligenci využít v konkrétním podnikání. Z týmu, který zaváděl AI do fungování Rohlíku, následně vznikla samostatná společnost Duvo.ai.

Právě podobné nástroje mohou podle Kačeny firmám přinášet měřitelnou návratnost a současně zjednodušovat služby zákazníkům. Takto pokročilé využití AI však zatím není mezi českými podniky běžným standardem.

Rusko generuje desetitisíce zavádějících textů

Významným tématem rozhovoru bylo zneužívání umělé inteligence k masovému šíření dezinformací. Velké množství automaticky vytvořených textů následně může ovlivňovat veřejný digitální prostor i data, ze kterých se učí jazykové modely.

Celý rozhovor si můžete pustit jako video nebo podcast a dozvíte se:

• Jaký osobní vztah má premiér k moderním technologiím a proč podle Lukáše Kačeny stále používá velký papírový kalendář?
• Chybí české scéně umělé inteligence větší dravost a konkurence známá ze Silicon Valley?
• Jak zkušenosti z poradenské společnosti a veřejné správy přivedly Lukáše Kačenu až k řízení státní strategie pro AI?
• Jaké nečekané setkání ve Spojených státech potvrdilo mezinárodní renomé Michala Pěchoučka a jeho týmu z ČVUT?
• Jak Lukáš Kačena sleduje rychlý vývoj umělé inteligence a s jakými českými odborníky konzultuje priority státu?