Téměř tři čtvrtiny českých žáků už dnes používají umělou inteligenci: 72 % ve volném čase a 69 % při školních povinnostech. Třetina s její pomocí podvádí u domácích úkolů a 15 % dokonce u testů. O tom, jak se s tím školy mohou vyrovnat, jaké hrozby přinášejí osobní konverzace s AI a proč jsou deepfake technologie větším problémem než opisování, mluvil v pořadu Inside Tech Jakub Haláček, ředitel Centra pro výzkum umělé inteligence společnosti Unicorn.

České školy čelí revoluci, která se odehrává rychleji, než dokážou reagovat. Zatímco učitelé se teprve snaží pochopit možnosti umělé inteligence, žáci ji již běžně používají nejen pro zábavu, ale i ke studiu. Moderátor pořadu připomněl, že AI už „vstoupila zadními vrátky do škol a v některých případech supluje učitele“. Jakub Haláček, ředitel Centra pro výzkum umělé inteligence společnosti Unicorn, k tomu dodal, že role škol je hlavně vysvětlit dětem bezpečné zacházení s technologiemi.

Podvádění není nové, ale AI ho dramaticky zjednodušuje

Haláček připomíná, že podvádění ve škole není novým fenoménem: „Když si vzpomenu na svou základní školu, tak si myslím, že na některých předmětech podvádělo více než 30 % žáků. Byly taháky, opisovaly se úkoly před přestávkou nebo před hodinou.“

Zásadní změnou je ale dostupnost a jednoduchost moderních nástrojů. „Dříve bylo třeba najít spolužáka nebo strávit hodně času hledáním informací na internetu. Dnes se stačí zeptat AI a máte odpověď okamžitě. To je obrovský game changer,“ vysvětluje Haláček. Dodává, že lidé jsou přirozeně pohodlní a mají tendenci šetřit energii, proto se budou žáci častěji spoléhat na AI. Pro školy to znamená výzvu: jak nově ověřovat znalosti.

Učitelé mají z AI strach, polovina věří ve zhloupnutí lidí

Postoj pedagogů k umělé inteligenci je skeptický. Podle dostupných dat má 35 % učitelů z AI strach a téměř polovina (50 %) věří, že povede ke zhloupnutí lidí. Haláček však upozorňuje, že tento skepticismus souvisí s věkem a zkušenostmi: „Když se člověk vyvíjí a vzdělává, naučí se určité vzorce vnímání informací, které má pak zafixované. Pro část učitelů je změn už příliš mnoho.“

Připomíná také rychlost technologického vývoje: „Před dvěma lety se lidé smáli, že AI neumí česky a dělá chyby ve skloňování. Dnes má vnitřní monolog a je vybavena spoustou dalších nástrojů.“ Zdůrazňuje však, že ne každý učitel musí být technologický nadšenec: „Znám spoustu učitelů, kteří učí celý život, mají skvělé přípravy a workshopy, kde děti něco vyrábějí a pracují s reálnými předměty. Tam umělou inteligenci pouštět nemusíme.“

Osobní konverzace s AI je nové riziko pro děti

Alarmující je zjištění, že 10 % žáků používá AI pro osobní konverzace o vztazích a pocitech. Haláček varuje před vznikem vazby na digitálního „přítele“, který je vždy k dispozici a vždy milý. „Výzkumy ukazují, že se vytrácí reálná interakce mezi lidmi. Začalo to internetem, pak sociálními sítěmi a teď máme další entitu, která narušuje fyzické lidské interakce,“ vysvětluje.

Upozorňuje i na konkrétní nebezpečí: „Jsou popsané případy, kdy nevhodně nastavený nástroj vedl k tomu, že student s psychickými problémy skončil velmi tragicky.“ Podle něj je proto klíčové, aby školy dětem poskytovaly bezpečné nástroje s odpovídajícími filtry a aby rodiče sledovali, jaké aplikace jejich děti používají. „Rodiče mají pocit, že když dítě pustí ven, je to nebezpečnější než telefon. Přitom digitální svět může být rizikovější než ten reálný,“ dodává.

Celý rozhovor si můžete pustit jako video nebo podcast: