Mezi tři nejčastější onemocnění sítnice v Česku patří věkem podmíněná makulární degenerace, diabetická retinopatie a cévní onemocnění. „Biologická léčba je dnes zásadní možností, jak těmto pacientům pomoci zachovat centrální vidění a zlepšit kvalitu života,“ uvedla MUDr. Lucie Frantlová, vedoucí lékařka aplikačního a sítnicového centra z Očního centra Praha, v pořadu ScienceLab pro platformu FocusOn.

V sítnicové ambulanci se odborníci setkávají s různými diagnózami, které postihují sítnici oka. „Na prvním místě je jednoznačně tzv. VPMD, což je věkem podmíněná makulární degenerace. Jsou to starší pacienti. Na druhém místě by potom byla určitě diabetická retinopatie, což jsou diabetici jak prvního, tak druhého typu. Dále by to byly cévní onemocnění, jako žilní okluze – ucpání žíly na sítnici," vysvětluje MUDr. Frantlová.

Sítnicová onemocnění a rizikové faktory

Rozvoj problémů se sítnicí souvisí s celkovým zdravotním stavem člověka. „Je zásadní kompenzace celkového zdravotního stavu, ať už u cukrovky nebo u vysokého krevního tlaku nebo cholesterolu. Negativním faktorem je obezita, vysoký body mass index a kouření," popisuje lékařka.

Některé faktory však ovlivnit nelze. „U věkových degenerací je to věk, takže to těžko ovlivníme. Velkým faktorem je často rodinná zátěž, což je faktor, který také neovlivníme," dodává MUDr. Frantlová. Právě proto je důležitá prevence a pravidelné kontroly, které mohou včas odhalit počínající změny.

Příznaky, které by neměly uniknout pozornosti

Varovné signály se liší podle toho, která část sítnice je postižena. „Nejzávažnější problém nastává ve chvíli, kdy dojde k postižení makuly – centrální části sítnice. Pokud tam nastane patologie, pacient to velmi rychle vnímá, protože je to část zodpovědná za centrální vidění," vysvětluje MUDr. Frantlová.

Typickými příznaky jsou zhoršené rozpoznávání obličejů a problémy se čtením. „Pacienti přicházejí s tím, že jim uskakují písmenka, ujíždějí řádky, nevidí na blízko a deformují se jim rovné linie – například kachličky v koupelně nebo panty od dveří," popisuje lékařka.

U diabetické retinopatie je situace komplikovanější, protože změny začínají na okraji sítnice. „Pokud je patologie v periferii, tak pacient o tom nemusí vědět. To je typické u diabetiků, kde patologické změny začínají periferně a pacient, pokud nechodí na preventivní kontroly, tak o tom ani neví," varuje MUDr. Frantlová.

Moderní diagnostické metody odhalí problémy včas

Diagnostika sítnicových onemocnění zahrnuje několik kroků. Základem je vyšetření zrakové ostrosti a biomikroskopické vyšetření. „Vyšetření na štěrbinové lampě mi umožní podívat se speciální čočkou na sítnici. Ideálně když má pacient rozkapané oko, abych viděla i do periferie," vysvětluje MUDr. Frantlová.

Klíčovou metodou je optická koherenční tomografie (OCT). „Je to sken, který ukáže řez sítnicí a jednotlivé vrstvy. Tím dokážu vidět patologie, které bych při pohledu zepředu na mikroskopu ještě neviděla. Toto vyšetření je zásadní pro veškerou diagnostiku sítnicových, obzvlášť makulárních onemocnění," zdůrazňuje lékařka.

V posledních letech se rozšiřuje také OCT angiografie. „Dříve bylo zlatým standardem při zobrazení sítnicových cév tzv. fluorescenční angiografie, kdy pacientovi musela být podána nitrožilně kontrastní látka. OCT angiografie je neinvazivní metoda – pacient si jen sedne a za dvě minuty máme zobrazené cévní řečiště," vysvětluje výhody MUDr. Frantlová. Fluorescenční angiografie se však stále používá pro zobrazení periferních částí sítnice.

Co se dozvíte: