Praha žije z podstaty a Varšava nám ukazuje záda. Bývalý pražský primátor Tomáš Hudeček a ředitel Institutu plánování a rozvoje (IPR) Ondřej Boháč se v pořadu Městověda věnovali klíčovým problémům českých měst. Od bytové krize přes legislativní zátěž po nedostatečnou strategii rozvoje – oba experti se shodli, že Praha i další velká města potřebují zásadní změny.

„V posledních pěti letech zkolaudovala Praha pouze 30 000 bytů, zatímco Varšava jich postavila přes 100 000. Tento rozdíl ukazuje, že naše legislativa a řízení města nejsou dostatečně efektivní,“ řekl Tomáš Hudeček.

Podle Ondřeje Boháče je problém také v přístupu k výstavbě. „Ve Varšavě se město snaží přitáhnout investory a developerům umožnit rychlejší schvalování projektů. V Praze je proces zdlouhavý a komplikovaný, což investory odrazuje,“ vysvětlil. Dodal, že bez zásadní reformy legislativy se situace nezlepší.

Zrušení malých obcí nic neřeší

Česká republika má přes 6 000 obcí, což je jedním z nejvyšších čísel v Evropě. „Ano, je to neudržitelné, ale rušením malých obcí nic neušetříme. Tyto obce nemají rozpočty, které by stály za zmínku, a jejich zrušením se náklady zásadně nesníží,“ vysvětlil Boháč.

Problémem podle něj není samotná existence malých obcí, ale to, že velká města jsou legislativně i politicky brzděna. „Velká města, jako Praha nebo Brno, generují většinu ekonomického výkonu země. Pokud se těmto městům uvolní ruce, aby mohla rychleji rozhodovat, získáme mnohem větší přínos než rušením několika malých obcí,“ dodal.

Tomáš Hudeček přidal příklad z Německa. „Tam funguje jasná hierarchie obcí a měst, která umožňuje efektivní správu i rozvoj. U nás stát nerozlišuje mezi malou obcí a velkoměstem, což vede ke zbytečným překážkám pro obě skupiny.“ Reforma veřejné správy by podle něj měla začít odbrzděním velkých měst, která jsou klíčem k hospodářskému růstu.

Praha jako ekonomický motor

Praha generuje více než 25 % HDP České republiky, přesto město čelí nedostatku investic a podpory ze strany státu. „Praha má obrovský ekonomický potenciál, který by mohl růst ještě rychleji, pokud by měla více autonomie v rozhodování,“ zdůraznil Boháč.

Hudeček dodal, že problém není jen v politické struktuře, ale i ve vnímání měst státem. „V západní Evropě jsou města vnímána jako strategičtí partneři, kteří přispívají k celkovému rozvoji země. V Česku je stále zakořeněné, že města a obce jsou jakousi přítěží,“ uvedl.

Podle obou expertů je klíčové změnit legislativní rámec, který brzdí velká města. „Reforma musí začít u velkých měst. Potřebujeme zjednodušit rozhodovací procesy, posílit roli primátorů a umožnit rychlejší realizaci strategických projektů,“ navrhl Boháč.

Hudeček doplnil, že zbytečně komplikované procesy odrazují zahraniční investory. „Ve městech jako Berlín nebo Barcelona trvá schválení stavebního projektu podstatně kratší dobu. Praha by se měla inspirovat těmito modely,“ uvedl.

„Bez velkých měst se Česko nemůže rozvíjet. Praha, Brno nebo Ostrava generují většinu HDP a jsou klíčem k naší konkurenceschopnosti,“ uzavřel Boháč. Reforma veřejné správy by podle něj měla začít právě u nich, nikoliv u rušení malých obcí.

Pražský Institut plánování a rozvoje (IPR) dosáhl mezinárodního uznání, když získal prestižní ocenění od společnosti Esri za práci s prostorovými daty. „Je to jako datový Oscar. Ocenění před námi získali například MIT nebo město Amsterdam,“ vysvětlil Boháč.

IPR využívá pokročilé technologie, které umožňují modelovat a analyzovat dopady různých projektů na městskou infrastrukturu. „Máme nástroje, které používá více než 200 zemí světa. Přesto se stát často tváří, že naše práce není důležitá,“ uzavřel Boháč.

Celý rozhovor si můžete poslechnout jako video nebo podcast:

• Jaké konkrétní legislativní změny navrhují odborníci pro rychlejší výstavbu bytů.
• Jaké příklady z Varšavy a Barcelony mohou inspirovat Prahu.
• Jaké další městské projekty chce IPR realizovat v nejbližší době.
• Jak by mohla reforma počtu zastupitelů zefektivnit rozhodování.