Každý rok je v Česku diagnostikováno více než 8 000 nových případů rakoviny prostaty, přičemž přibližně 1 400 mužů této nemoci podlehne. Přesto mnoho mužů stále prevenci zanedbává. „Muži se často bojí, že vyšetření bude ponižující nebo nepříjemné, a proto na něj nechodí. Ale dnes už to tak dávno není,“ říká lékař Robert Slunečko. Díky moderním metodám a umělé inteligenci se diagnóza výrazně zpřesnila, což zvyšuje šanci na včasné zachycení nádoru a úspěšnou léčbu. Jak přesně AI pomáhá v diagnostice? Proč pojišťovny zatím neproplácejí digitální analýzu vzorků? A jak se změnil přístup k vyšetření? O tom hovoří lékaři Robert Slunečko a Michael Michal z bioptické laboratoře v Plzni.

Rakovina prostaty patří k nejzávažnějším mužským onkologickým onemocněním. V současnosti lékaři v České republice evidují téměř 50 000 pacientů s touto diagnózou. Zásadní zlom v diagnostice nyní přináší využití umělé inteligence, která dokáže výrazně zpřesnit a zrychlit odhalení nádoru v jeho časných stádiích.

Kdo je k rakovině prostaty nejnáchylnější?

Přesná příčina vzniku karcinomu prostaty není zcela objasněná, ale lékaři upozorňují na několik hlavních rizikových faktorů. Nemoc se nejčastěji vyskytuje u mužů nad 50 let, přičemž pokud se karcinom prostaty objevil v rodině u blízkých příbuzných, pravděpodobnost vzniku nádoru výrazně roste.

„Karcinom prostaty je hormonálně závislé onemocnění, které reaguje na hladiny testosteronu. Víme, že hormonální faktory hrají roli, ale zatím nedokážeme přesně určit, čemu by se muži měli vyhýbat, aby snížili riziko vzniku onemocnění,“ vysvětluje lékař Robert Slunečko.

Příznaky, které mohou upozornit na problém

Největší problém rakoviny prostaty spočívá v tom, že v raných stádiích bývá zcela bez příznaků. Jakmile se nemoc začne projevovat, může už být pokročilá. „Většina příznaků je nespecifická a velmi snadno se zamění za jiné potíže. Nejčastěji jde o problémy s močením. Může se objevit i bolestivost při močení, což si pacient může splést se zánětem močových cest,“ říká Slunečko.

V pozdějších stádiích se mohou objevit bolesti kostí a kloubů, což obvykle znamená, že nádor metastázoval do skeletu. „To už je bohužel pozdní fáze, kdy je léčba velmi komplikovaná. Proto je důležité nečekat na příznaky a chodit na preventivní kontroly,“ dodává patolog Michael Michal.

Jak pomáhá umělá inteligence při diagnostice?

V plzeňské bioptické laboratoři využívají umělou inteligenci k analýze vzorků prostatické tkáně. „AI pomáhá rozpoznat i ta nejmenší ložiska nádoru, která by mohla lidskému oku uniknout. Navíc je její hodnocení objektivní – zatímco lékař se po několika hodinách práce unaví, umělá inteligence si udržuje konstantní přesnost,“ vysvětluje Michal.

AI pomáhá i s klasifikací nádorů. Ne každý karcinom prostaty znamená okamžitou agresivní léčbu. „U některých pacientů můžeme nádor pouze sledovat, aniž by bylo nutné zahájit jakoukoli invazivní léčbu,“ dodává Slunečko.

Velkou výhodou AI je také rychlost diagnostiky. „Dříve jsme vzorky hodnotili pod mikroskopem, což mohlo trvat i několik dní. Dnes díky digitalizaci a umělé inteligenci máme výsledky během několika hodin,“ říká Michal.

Proč pojišťovny umělou inteligenci neproplácejí?

I když umělá inteligence přináší revoluci v diagnostice, její zavedení je extrémně finančně náročné. „Pořízení skeneru preparátů stojí kolem 5 milionů korun. K tomu je potřeba software pro analýzu snímků, výkonné servery a robustní IT infrastruktura. Celkové náklady se mohou vyšplhat do desítek milionů korun ročně,“ popisuje Michal.

Navzdory těmto přínosům pojišťovny zatím tuto metodu neproplácejí. „Jednoduše na to v současném systému úhrad není kolonka. Pojišťovny raději zaplatí tradiční metodu pod mikroskopem, i když je méně přesná a trvá déle,“ vysvětluje Slunečko.