Mnoho lidí si myslí, že práce Hradní stráže znamená pouze stát v uniformě na nádvoří Pražského hradu. Ve skutečnosti jde o mnohem komplexnější službu, která zahrnuje ochranu prezidenta, zabezpečení historických objektů i spolupráci s policií při bezpečnostních incidentech. V pořadu Přežít na platformě FocusOn o tom mluvil desátník Hradní stráže Petr Liška, který popsal náborové podmínky, každodenní režim služby i situace, kdy musí vojáci reagovat na potenciální hrozby.

Hradní stráž bývá často spojována především s ceremoniálními funkcemi, například střídáním stráží na Pražském hradě nebo doprovodem státních návštěv. Podle Petra Lišky je ale realita služby mnohem širší.

„Lidé si často myslí, že je to jen o tom stát v budce. Ve skutečnosti je ta práce mnohem pestřejší a zahrnuje řadu bezpečnostních úkolů,“ říká. Hradní stráž je vojenský útvar Armády České republiky, který zajišťuje především ochranu sídel prezidenta republiky.

Kromě Pražského hradu působí vojáci také v prezidentském zámku v Lánech a v zahradách Pražského hradu. „Máme to rozdělené na tři hlavní místa – Pražský hrad, hradní zahrady a Lány. Vojáci se mezi nimi střídají podle služby,“ popisuje Liška. Práce tak zahrnuje nejen reprezentaci státu, ale i reálnou bezpečnostní službu.

Nábor: výška minimálně 175 centimetrů

Specifické jsou také požadavky na nové členy jednotky. Hradní stráž má jasně definovaná kritéria, která musí uchazeči splnit. „Výška je u nás mezi 175 a 195 centimetry,“ vysvětluje Liška. Další podmínkou je věk. „Věk je od 18 do 35 let, protože chceme, aby byli vojáci fyzicky aktivní,“ říká.

Vedle fyzických parametrů musí uchazeči splnit také zdravotní způsobilost, bezpečnostní prověrky a bezúhonnost. Podle Lišky jde o standardní požadavky pro službu v ozbrojených složkách.

Cesta do Hradní stráže ale často vede přes jiné části armády nebo bezpečnostních složek. Sám Liška popisuje, že před vstupem do jednotky prošel několika civilními zaměstnáními a službou v armádě i aktivních zálohách. „Chtěl jsem státu něco vrátit. V rodině máme policisty i vojáky, takže to byla přirozená cesta,“ říká.

Čtyři pevná stanoviště a hodiny ve službě

Jedním z nejviditelnějších prvků služby jsou pevná čestná stanoviště, kde vojáci stojí před zraky turistů. Na Pražském hradě jsou podle Lišky čtyři. Na těchto místech vojáci stojí v přesně definovaných intervalech. Služba ale není jen o nehybném stání. „Ta hodina služby může být fyzicky náročná. V létě je problém velké horko, v zimě zase mráz,“ říká Liška.

Pokud teploty překročí určitou hranici, může být služba upravena. „Když je opravdu velké teplo, vojáky stáhneme, protože hrozí dehydratace nebo kolaps,“ vysvětluje.

Bezpečnostní služba: podezřelé tašky i chemické hrozby

Vedle reprezentace plní Hradní stráž také bezpečnostní úkoly. Vojáci musí být připraveni reagovat například na podezřelá zavazadla nebo nestandardní chování návštěvníků. „Nikdy nevíte, co je v nějaké tašce. Může tam být jen oblečení, ale může to být i bezpečnostní problém,“ říká Liška.

Proto jsou vojáci školeni i v oblasti první pomoci a krizových situací. „Máme zdravotnické kurzy a také specialisty například na chemické hrozby,“ vysvětluje. Hradní stráž zároveň spolupracuje s policií. Vnitřní prostory Pražského hradu totiž primárně chrání policisté z Útvaru ochrany prezidenta republiky.

Motorkáři, psovodi i hudebníci

Hradní stráž není pouze jednotkou pěších vojáků. Její struktura je mnohem širší. „Máme vlastní hudebníky, motorkáře, rotu zabezpečení a také psovody,“ říká Liška.

Celý rozhovor si můžete pustit jako video nebo podcast: