Bezhotovostní ekonomika? Ve střední Evropě jsme k ní ještě zdaleka nedospěli, myslí si bývalý guvernér České národní banky a současný předseda dozorčí rady Generali Česká pojišťovna Miroslav Singer. V pořadu eMoney na platformě FocusOn rozebíral budoucnost bankovnictví, digitální měny i měnící se roli hotovosti. V rozhovoru také varuje před oslabováním důvěry v peníze i tím, že skutečnou výzvou pro finanční svět není inflace, ale stárnutí populace a demografický zlom.

Singer upozorňuje, že přesun ke zcela bezhotovostní ekonomice v Česku a střední Evropě je stále spíše mýtus než realita. „Středoevropané mají peníze rádi. Množství hotovosti v oběhu je vysoké nejen u nás, ale i například v Německu,“ říká. Zároveň ale přiznává, že trend digitalizace se projevuje jinak – například v podobě proměny role bankovních poboček.

Banka dnes podle něj slouží méně jako místo pro běžné transakce, ale více jako poradenské centrum: „Lidé přicházejí spíš s konkrétními dotazy ohledně složitějších operací, jako jsou investice nebo hypotéky.“ V praxi to znamená, že banky pobočky neruší, ale mění jejich účel. Nově obsluhují klienty s vyššími nároky.

Právo na hotovost: Evropská hodnota nebo přežitek?

Zatímco skandinávské země hotovost téměř eliminovaly, ve střední Evropě zůstává důležitou součástí života. „Hotovost je mimořádně robustní a nenákladná technologie, která umožňuje anonymizaci transakcí,“ vysvětluje Singer.

Podle něj není důvod se znepokojovat návrhy některých politiků na zakotvení práva na hotovost do ústavy. Naopak. Singer tvrdí, že jde o pokračování evropského důrazu na ochranu soukromí: „Senátoři v podstatě jen navazují na snahy evropských poslanců chránit osobní data v digitálním světě.“

Digitální měna centrální banky? Pro ČNB zatím krok stranou

Zavedení digitální měny centrální banky (CBDC) je podle Singera téma, které hýbe mnoha zeměmi, ale Česká národní banka k němu přistupuje zdrženlivě. „Je to technologie, která už funguje v některých regionech – například v Karibiku. Ale zároveň vyvolává otázky ohledně technického zabezpečení i zachování anonymity,“ uvedl.

Podle něj CBDC může paradoxně podkopat důvěru ve stabilitu měny: „Jestliže z peněz děláme něco, co připomíná poukázku na konzumaci, oslabujeme jejich roli jako uchovatele hodnoty.“ Právě tento faktor považuje za jeden z největších rizik digitálních měn.

Důvěra v banky a role poradenství

Navzdory rostoucím ziskům a časté kritice z veřejnosti si podle Singera banky svou roli udrží. Jejich síla spočívá v transformaci krátkodobých vkladů na dlouhodobé úvěry a ve schopnosti nést riziko. „Někdo musí rozhodnout, komu půjčit, a to banky dělají. Bez nich nemůže fungovat tržní ekonomika,“ zdůrazňuje.

Zároveň se domnívá, že poradenská role bank bude dál růst. A to nejen pro starší klientelu, ale i pro mladé. „Lidé si sice dnes všechno vyhledají online, ale pak stejně chtějí lidský kontakt a potvrzení,“ popisuje praxi například z prostředí Monety nebo Generali.

Neobanky jako Revolut: konkurence, která pomáhá

Na adresu nových hráčů typu Revolut má Singer ambivalentní, ale spíše pozitivní názor. Oceňuje, že tyto platformy nutí tradiční banky zlepšovat služby, zejména v oblasti směnárenských operací.

„Revolut je spíš směnárna než banka. Ale ukazuje, že v oblasti, kde dříve dominovalo pár kamenných míst, je dnes možné nabídnout klientovi komfort a výhodnější podmínky,“ říká.

Celý rozhovor si můžete pustit jako video nebo podcast: