V nejnovějším dílu pořadu Amper na platformě FocusOn.cz si jeho autor Jan Palaščák vyměnil roli s hostem. Za moderátorský stolek tentokrát usedl Václav Vislous, energetický expert Pirátů, a společně rozebrali, co čeká českou energetiku po volbách, kolik skutečně stojí zlevnění elektřiny a zda má smysl úplné zestátnění ČEZ. Mluvili i o stovkách miliard z emisních povolenek, které se podle Palaščáka rozdělují netransparentně.

Podle Jana Palaščáka nelze očekávat rychlé zázraky. „Novou vládu mít budeme, otázka je jakou,“ říká. Připomíná, že proces jejího sestavování bude delší, než si veřejnost myslí. Prezident podle něj „rozehrává svou politickou partii v tradici Masaryka nebo Zemana“ a využívá silné postavení, které mu český systém dovoluje.

„Bude to trvat ještě dlouho, ale výsledek nakonec konverguje k nějaké konsensuální vládě, která nebude vystupovat z Evropské unie,“ dodává. Podle Palaščáka působí opoziční strany zatím pasivně, ale v zákulisí už patrně probíhají jednání.

Zlevnění energií za desítky miliard: účet zaplatí rozpočet

Vítězné hnutí ANO slibovalo snížit ceny energií. Za plánem podle Palaščáka stojí hlavně bývalý ministr průmyslu Karel Havlíček. První krok je podle něj proveditelný – stát by mohl převzít platby za podporované zdroje energie.

„Na fakturách to lidé uvidí jako položku kolem 500 korun za megawatthodinu. Karel Havlíček říká, že tuto částku zaplatí vláda ze státního rozpočtu. To představuje zhruba 25 miliard korun ročně,“ vysvětluje Palaščák.

Podle něj to zlepší konkurenceschopnost podniků i finanční situaci domácností. „Efekt pro hospodářství může být větší než náklady pro rozpočet. Ale je to sázka na dluh a rychlejší růst ekonomiky,“ dodává.

Modernizační fond: stovky miliard, ale komplikovaná cesta k lidem

Druhý krok Havlíčkova plánu, tedy využití modernizačního fondu na investice do sítí Palaščák hodnotí skepticky. „Tam vidím tři problémy: jednak jestli ty peníze ve fondu skutečně jsou, pak nutnost notifikace v Bruselu, a nakonec to, že se efekt vůbec nemusí dostat ke spotřebitelům,“ upozorňuje.

Podle něj jde o stovky miliard korun, které mají být investovány do přenosové soustavy, ale v praxi se mohou „v oligopolním prostředí proměnit v rentu, která se ke spotřebitelům nedostane“. Trh se zakázkami pro elektrické sítě podle něj není plně konkurenční a část prostředků se může rozplynout v přefinancovaných projektech.

Česko jako energetický ostrov? „Režim Kaliningrad,“ varuje Palaščák

Nápady SPD či Motoristů na odchod z lipské burzy a vytvoření státního obchodníka s elektřinou označuje Palaščák za nesmyslné.

„Možná by to fungovalo v nejhorších týdnech energetické krize, kdy se na burze obchodovalo i za 1000 eur za megawatthodinu. Ale jinak by to znamenalo návrat k systému, který jsme tu měli za socialismu – a ten nefungoval,“ říká.

Podle něj by Česko v takovém modelu dopadlo jako Kaliningrad po odpojení od ruské sítě: „SPD nám navrhuje režim Kaliningrad. Tam se ceny elektřiny po izolaci výrazně zvýšily. To není cesta k levné energii.“

Emisní povolenky: stovky miliard a málo transparentnosti

Evropský systém emisních povolenek podle Palaščáka vznikl z racionální myšlenky, aby ten, kdo znečišťuje, platil. „Tuhle myšlenku původně formulovali kapitalističtí ekonomové a politici jako Milton Friedman nebo Margaret Thatcher. Problém spočívá v tom, že trestáme sami sebe, tedy evropské výrobce, místo aby stejná pravidla platila i pro dovážené zboží,“ říká Palaščák.

Celý rozhovor si můžete pustit jako video nebo podcast: