Ceny elektřiny kolísají více než kdy dříve a pro firmy představují stále větší náklad i nejistotu. Přesto podle expertů existuje způsob, jak z volatility energetického trhu udělat konkurenční výhodu. V pořadu Inside Tech na platformě FocusOn o tom hovořili Radoslav Slovák ze společnosti Edhouse, Jan Kubálek z Volteonu a Jan Polách z Xenium Europe. Vysvětlili, proč dnes bateriová úložiště dávají ekonomický smysl i bez dotací, jak mohou podnikům přinést úspory až v řádu desítek procent a proč o skutečném výsledku nerozhoduje samotná baterie, ale chytré řízení energie pomocí dat a softwaru.

Když se dnes mluví o bateriových úložištích, veřejnost si často představí obří projekty v řádech desítek nebo stovek megawatthodin, které budují energetické nebo investiční společnosti. Podle Jana Polácha je však potřeba rozlišovat mezi velkými systémy pro služby výkonové rovnováhy a řešeními určenými přímo pro firmy.

Zatímco velká úložiště slouží k podpoře elektrizační soustavy, Xenium Europe se zaměřuje na individuální řešení pro výrobní podniky, logistická centra nebo komerční objekty. Každý projekt vzniká na základě detailní analýzy konkrétní spotřeby a provozu zákazníka.

„Snažíme se pomáhat firmám a řešíme úložiště postavená na míru konkrétním výrobním podnikům, ať už jsou malé, nebo velké. Bavíme se o nižších stovkách kilowatthodin až po jednotky megawatthodin podle konkrétní potřeby zákazníka,“ vysvětluje Jan Polách.

Podle něj je dnes největší chybou představa, že větší baterie automaticky znamená větší úspory. Praxe je často opačná.

„Ve většině případů velikost baterií naopak snižujeme. Neplatí, že větší baterie znamená větší zisk. Často investujete méně a návratnost vychází výrazně lépe,“ říká.

Rozhoduje analýza dat. Bez ní může být investice zbytečná

Všichni hosté se shodují, že základem každého projektu není samotná technologie, ale kvalitní analýza dat. Firmy často přicházejí s představou konkrétní velikosti úložiště, aniž by skutečně znaly svůj energetický profil. Podle Jana Kubálka stačí k prvnímu posouzení spotřební data za posledních dvanáct měsíců a faktury za energie. Na jejich základě lze vytvořit velmi přesný model budoucího fungování.

„Dokážeme nasimulovat průběh spotřeby prakticky po patnácti minutách a zjistit, jaké úspory může aktivní energetický management přinést. Každá firma má jiný profil a právě proto je analýza absolutní základ,“ říká Jan Kubálek.

Následuje technická prohlídka objektu, vyhodnocení možností instalace a vytvoření ekonomického modelu. Teprve poté přichází na řadu rozhodování o vhodném investičním modelu. Zajímavé přitom je, že podle hostů dnes nemusí být vstupní investice překážkou. Existují modely, kdy zákazník financuje technologii postupně z dosažených úspor.

„Klient si může vytvořit pozitivní cash flow prakticky od začátku. Investici lze nastavit tak, aby ji splácel z budoucích úspor energie,“ popisuje Jan Polách.

Celý rozhovor si můžete pustit jako video nebo podcast a dozvíte se:

• Jak konkrétně funguje obchodování s elektřinou ve chvílích, kdy jsou ceny na trhu záporné?
• Jaké typy firem dosahují nejrychlejší návratnosti bateriových úložišť a proč?
• Jak software předpovídá spotřebu energie na základě historických dat a počasí?
• Jaké bezpečnostní hrozby přináší využívání čínských technologií v energetice?
• Jaké další funkce budou energetické systémy budoucnosti nabízet, například v souvislosti s elektromobilitou?