České zdravotnictví čelí zásadním výzvám, které už nelze ignorovat. Adam Janek, ředitel Očního centra Praha a bývalý člen dozorčí rady Všeobecné zdravotní pojišťovny České republiky, v rozhovoru pro pořad Science Lab na platformě FocusOn odhaluje, že systém „již narazil" jen to ještě necítíme. Bez restrukturalizace a nových zdrojů financování se neobejde.

Tři okruhy problémů: demografie, personál a peníze

„Považuji české zdravotnictví za velmi dobře fungující, velmi kvalitní a velmi dostupné," začíná Janek pozitivně, ale rychle přechází k realitě. Identifikuje tři zásadní problémy:

Demografie a zdravotní stav obyvatelstva: Vyšší věk znamená vyšší náklady na léčbu, zároveň více lidí přechází z ekonomicky aktivního života do důchodu. „Odvádíme méně prostředků do systému," upozorňuje Janek.

Personální zabezpečení: Stárnou nejen pacienti, ale i zdravotníci. „Stárnou lékaři, stárnou zdravotní sestry a veškerý nelékařský personál – a celý systém se na to bude muset připravit."

Financování: „Máme omezený rozpočet na zdravotní péči a budeme muset hledat nové zdroje."

Spoluúčast pacientů: nevyhnutelná realita

Adam Janek je přesvědčen, že bez zapojení soukromých peněz se systém neobejde: „Všichni vědí, že bez soukromých peněz se systém neobejde, ale je to bohužel jenom politikum."

Poukazuje na paradox současného stavu: „Máme naprosto nadstandardní, až unikátní paletu hrazené péče v České republice. V podstatě máme jenom dvě oblasti, ve kterých si pacient doplácí – stomatologie a lékárny."

Příklad z lékárny jako vzor: „Když jdete do lékárny, paní magistra vám řekne „sto korun hradí pojišťovna, doplatek je 50 Kč.“ Už jste někdy řekl ne a léky tam nechal? Pro mě je určitý typ nadstandardu právě u léků."

Julínkova reforma: 30 korun, které zlomily vaz

Adam Janek připomíná osudových 30 korun z Julínkovy reformy: „Tehdejšímu ministrovi a jeho kolegům to zlomilo vaz, de facto už navždy budou mít nálepku politiků, kteří zpoplatnili zdravotnictví, přitom šlo o 30 korun."

Politici se podle něj tématu bojí a vyhýbají: „Resort zdravotnictví politici vlastně ani nechtějí řešit, nejradši by ho nikdo nedělal, protože je to velmi ožehavé téma. Kdo jednou zavede nějaké nadstandardy, už nebude zvolen."

Auto jako metafora: škodovka versus mercedes

Na obavu z dvojkolejného zdravotnictví Janek odpovídá metaforou: „Ať už jedete škodovkou nebo mercedesem, dojedete do cíle bezpečně – jde jen o to, jestli máte vyhřívaná sedadla nebo víc prostoru na nohy. Ale nikdo vás nenechá stát u silnice.“

Zdůrazňuje: „Nejde o to, že byste někomu poskytli horší nebo lepší péči. Péči mu poskytnete a jde o to, s jak kvalitním materiálem, s jakým doplatkem." Musíme být realisti – i zdravotnictví má omezený rozpočet.

Kdy systém zkolabuje?

„Už je po dvanácté hodině," varuje Janek. „Dneska jasně vidíme náklady na péči, jakým způsobem stoupají. Jsou na to krásné predikce od ÚZISu, z Eurostatu, z OECD – je naprosto jasné, že nám peníze nebudou stačit."

Časový horizont není jasný: „Nikdo neřekne, jestli systém narazí za dva roky, za pět let, za deset let, protože z mého pohledu už lehce narazil."

Celý rozhovor si můžete pustit jako podcast nebo video, kde se dozvíte: