Diabetická retinopatie patří mezi nejčastější komplikace cukrovky a zároveň může výrazně ohrozit zrak. Problémem je, že v počátečních fázích často nevyvolává žádné příznaky a pacienti se o ní dozví až ve chvíli, kdy už dochází k poškození centrální části sítnice. O tom, jak onemocnění vzniká, jaké jsou možnosti moderní diagnostiky a léčby i proč může pomoci umělá inteligence, hovořila v pořadu ScienceLab vedoucí lékařka aplikačního a sítnicového centra Očního centra Praha Lucie Frantlová. Svými zkušenostmi přispěl také pacient Daniel Lhoták, který si prošel všemi stádii léčby – od laserového zákroku až po operaci.

Diabetická retinopatie je onemocnění sítnice, které vzniká u pacientů s cukrovkou v důsledku dlouhodobě zvýšené hladiny krevního cukru. Postihuje pacienty s diabetem 1. i 2. typu a její riziko roste s délkou trvání onemocnění i kvalitou kompenzace cukrovky.

Lucie Frantlová vysvětluje, že vysoká hladina glukózy postupně poškozuje drobné cévy v sítnici. V oku vznikají oblasti s nedostatečným prokrvením, drobná krvácení či výdutě cév. V pokročilejších stádiích se může rozvinout makulární edém, tedy otok centrální části sítnice, který může výrazně zhoršit centrální vidění. Nejzávažnější komplikace pak zahrnují krvácení do sklivce nebo dokonce odchlípení sítnice.

,,Čím déle pacient cukrovkou trpí, tím vyšší je pravděpodobnost rozvoje diabetické retinopatie. Velmi úzce to souvisí s tím, jak dobře má kompenzovanou hladinu krevního cukru,“ upozorňuje lékařka .

Právě nedostatečná kompenzace diabetu patří podle odborníků mezi hlavní důvody, proč se u některých pacientů rozvíjejí závažné komplikace, zatímco jiní si dobrý zrak udrží i desítky let.

První příznaky mohou být nenápadné. Někdy nepřijdou vůbec

Jedním z největších problémů diabetické retinopatie je skutečnost, že v počátečních fázích často probíhá bez jakýchkoliv subjektivních obtíží. ,,Onemocnění často začíná v periferii sítnice. Pacient tyto změny nemá šanci vnímat, protože centrální část sítnice funguje normálně a vidění zůstává zachováno,“ zmiňuje paní doktorka.

Mnoho pacientů proto přichází k lékaři až ve chvíli, kdy nemoc zasáhne centrum sítnice. To už zpravidla znamená pokročilejší stádium onemocnění, jehož léčba bývá složitější a dlouhodobější.

Daniel Lhoták si prvních problémů všiml při běžných každodenních činnostech. ,,Začal jsem v jednom oku pozorovat zvlnění obrazu. Přestal jsem vidět tak ostře jako dříve. První impuls k návštěvě očního lékaře přišel právě ve chvíli, kdy jsem si všiml, že se mi rovné linie začínají vlnit,“ popisuje.

Zpočátku přitom obtíže přisuzoval únavě očí nebo přepracování. ,,Myslel jsem si, že jde o únavu nebo přetížení zraku. Když ale problémy přetrvávaly delší dobu, rozhodl jsem se vyhledat lékaře,“ dodává.

Každý diabetik by měl absolvovat minimálně jednu kontrolu ročně

Odborníci dlouhodobě upozorňují, že nejúčinnější zbraní proti ztrátě zraku je prevence. Pravidelná oční vyšetření dokážou odhalit změny na sítnici ještě před tím, než pacient zaznamená první příznaky.

,,Každý diabetik by měl chodit pravidelně na oční vyšetření,“ zdůrazňuje Lucie Frantlová. Standardem je minimálně jedna kontrola ročně. Pokud se již objeví známky retinopatie nebo pacient podstupuje léčbu, intervaly se zkracují podle potřeby.

Celý rozhovor si můžete pustit jako video nebo podcast:Co se z rozhovoru dozvíte navíc?

• Jaké konkrétní pocity pacient prožíval ve chvíli, kdy si poprvé všiml deformace obrazu a začal tušit, že je něco v nepořádku?
• Proč Daniel Lhoták navzdory závažné diagnóze nepropadl panice a co mu pomohlo zvládnout léčbu psychicky?
• Jak přesně funguje umělá inteligence při vyhodnocování snímků sítnice a jaké změny může přinést do každodenní praxe diabetologů?
• Jaké možnosti léčby dnes mají pacienti s diabetickou retinopatií a jak mohou pomoci zachránit zrak?
• Jaké chyby podle lékařky diabetici nejčastěji dělají a proč právě zanedbání pravidelných kontrol vede k nejzávažnějším komplikacím?