Klimatické změny, ztráta biodiverzity, geopolitické napětí a křehká energetická bezpečnost. To vše tvoří stále naléhavější otázky současnosti, které ovlivňují nejen naši společnost, ale i jednotlivce. Jak se na ně připravit a jak přežít v neustále se měnícím světě? V pořadu Přežít o těchto tématech diskutovali expert na přežití v extrémních podmínkách Amar Ibrahim a geolog, klimatolog a spisovatel Václav Cílek.

Jedním z největších problémů současnosti je změna klimatu a její dopady na dostupnost vody. Václav Cílek upozorňuje, že zatímco dříve bylo běžné, že některé roky neobsahovaly ani jeden tropický den, dnes je jich desítky. „Před rokem 1980 se stávalo, že v některých letech nebyla v Česku ani jedna tropická noc. Dnes máme klidně 30–40 takových dnů za rok,“ říká Cílek.

Důsledkem těchto změn jsou nejen vlny veder, ale také přetrvávající sucho. I když prší více než v minulosti, vody je paradoxně méně. „Když se ti zvýší průměrná teplota o 2 stupně a prší normálně, tak stejně nastane sucho. To je situace, ve které jsme teď,“ upozorňuje Cílek s odkazem na aktuální studie Evropské komise.

Povodně a extrémní výkyvy počasí

Vedle sucha jsou dalším velkým rizikem bleskové povodně, které přicházejí v důsledku přívalových dešťů. Tyto záplavy nejsou stejné jako ty klasické, kdy hladina vody stoupá postupně. „Jde o situaci, kdy máte potok s průtokem 2 litry za sekundu, ale během 20 minut se z něj stane ničivá řeka o průtoku 20 kubíků,“ popisuje Cílek.

Jako opatření proti těmto jevům doporučuje detailní analýzu místní krajiny. „Lidé by si měli obejít svoji obec a podívat se, odkud může přijít voda. Často vedou cesty a přívaly se na nich koncentrují,“ radí. Také upozorňuje na význam zelených ploch a remízků, které mohou fungovat jako přírodní protipovodňová ochrana.

Paradox solární energie

Dalším důležitým tématem je energetická bezpečnost. V posledních letech se Evropa snaží o co největší podíl obnovitelných zdrojů, což přináší nečekané problémy. „Máme tolik solárních panelů, že v létě vyrábíme elektřinu, kterou nemáme kde uložit. Výsledkem je, že ji musíme záměrně ničit – říká se tomu ‚maření energie‘,“ vysvětluje Cílek.

Tento paradox souvisí se systémem dotací a regulací. „Proč se tyto zdroje neodstaví? Protože provozovatelé dostávají podporu, která je vyšší než náklady na maření. Takže se jim stále vyplatí vyrábět, i když to nemá ekonomický ani ekologický smysl,“ dodává.

Moderní společnost je přecitlivělá

Moderní svět je závislý na složitých dodavatelských řetězcích, které se ukázaly jako velmi zranitelné. Cílek upozorňuje na příklady nedostatku mikroprocesorů během pandemie. „Proč nebyly čipy? Protože tchajwanské továrny neměly dostatek vody na jejich výrobu. To ukazuje, jak křehká je naše ekonomika,“ říká.

Zároveň varuje před rostoucí závislostí na just-in-time dodávkách. „Firmy i jednotlivci by měli mít zásoby. Už neplatí, že si vše koupíte druhý den. Dopravní řetězce jsou čím dál křehčí,“ dodává.

Jak se připravit? Zásoby, voda a vědomosti

Jednou z nejdůležitějších věcí v krizových situacích je připravenost. Amar Ibrahim zdůrazňuje, že lidé by měli mít základní zásoby potravin a vody minimálně na 14 dní. „Nepotřebujete mít místnost plnou pytlů s moukou, ale základní zásobu trvanlivých potravin, léků a pitné vody. Filtr na vodu by měl být v každé mateřské školce,“ doporučuje.

Dále upozorňuje na psychologickou připravenost. „Lidé dnes vytěsňují rizika a nevěří, že se něco může stát. Přitom stačí malý konflikt mezi Čínou a USA a máme kybernetický útok na energetickou infrastrukturu,“ varuje Ibrahim.