Hybridní dřevostavby, nástup umělé inteligence a rostoucí důraz na kvalitu a spolehlivost. Švýcarské stavebnictví prochází výraznou proměnou, která mění fungování celého odvětví. O aktuálních trendech, výzvách i příležitostech švýcarského trhu hovořil v pořadu Czech Swiss Connect Christoph Arpagaus, majitel společnosti Archsky a bývalý dlouholetý generální ředitel jedné z předních švýcarských architektonických kanceláří.

Christoph Arpagaus strávil v čele významné švýcarské architektonické kanceláře téměř dvacet let jako spolumajitel a výkonný ředitel. Během této doby stál u zrodu stovek realizací, které spoluutvářely podobu moderní architektury v regionu DACH. Jeho bývalá kancelář dokončila rozsáhlé projekty ve Švýcarsku, Německu i Rakousku a celkový počet staveb realizovaných pod jeho vedením přesáhl hranici 400 projektů.

Po dvou dekádách intenzivní práce se však rozhodl pro zásadní profesní změnu. Na začátku letošního roku založil vlastní společnost, v níž se zaměřuje na konzultační služby, projektový management a rozvoj stavebních projektů.

„Měl jsem za firmu velkou odpovědnost po dobu dvaceti let. Dokázali jsme toho opravdu mnoho, ale nakonec jsem si řekl, že nastal správný čas v životě zkusit něco jiného. Nyní se ve své vlastní firmě cítím velmi komfortně,“ ohlíží se za svou kariérou Arpagaus.

Národnostní mozaika na staveništích a kantonální legislativní džungle

Při pohledu na švýcarská staveniště je patrný výrazný rozdíl mezi manuálními profesemi a technickými či inženýrskými pozicemi. Samotnou realizaci staveb dnes z velké části zajišťují zahraniční pracovníci nebo druhá generace přistěhovalců, zejména ze Španělska, Portugalska, Itálie či České republiky. Podle Arpagause tvoří lidé cizího původu přibližně dvě třetiny pracovníků na stavbách.

V architektuře, stavebním inženýrství a projektování je poměr opačný. Přibližně dvě třetiny odborníků tvoří Švýcaři a jednu třetinu zahraniční specialisté. V jeho bývalé kanceláři pracovalo celkem 28 národností z celého světa.

Tato situace souvisí mimo jiné s náročností švýcarského právního a normativního systému. Země má vlastní stavební standardy, předpisy i požární normy, které se v řadě oblastí liší od pravidel platných v Evropské unii. Situaci navíc komplikuje kantonální uspořádání, kdy má každý kanton značnou míru autonomie.

„Velkou výzvou ve Švýcarsku jsou nepochybně naše vlastní zákony, standardy a předpisy o požární ochraně. V nadsázce se dá říct, že v každém kantonu hoří jinak. Pokud poskytujete plánovací a inženýrské služby, musíte tyto normy dokonale znát, abyste neudělali fatální chybu,“ upozorňuje Arpagaus.

Dumpingové ceny jako jízdenka k neúspěchu

Pro české i další zahraniční firmy, které se snaží uspět na švýcarském trhu, má zkušený manažer jednoznačné doporučení: strategie nejnižší ceny nefunguje. Nabídka, která je výrazně levnější než konkurence, často nevyvolává nadšení, ale spíše pochybnosti o kvalitě, spolehlivosti nebo schopnosti dodržet smluvené termíny.

Švýcarský trh je podle něj postaven na komplexním balíčku hodnot, v němž cena hraje důležitou roli, není však jediným rozhodovacím faktorem. Investoři i architekti při výběru partnerů sledují především kvalitu služeb, inovativnost, spolehlivost a schopnost hledat efektivní řešení.

Celý rozhovor si můžete pustit jako video nebo podcast. Co se v něm ještě dozvíte?

• Jak vypadá práce na švýcarské stavbě z pohledu dělníků?
• Proč část architektů považuje umělou inteligenci za hrozbu?
• Jaké postavení mají ženy ve stavebnictví?
• Co si švýcarský expert myslí o Praze a její architektuře?
• Proč mohou být smíšené pracovní týmy úspěšnější než ryze mužské kolektivy?