Družstevní bydlení má v Česku dlouhou tradici, ale stále ho provází nálepka minulého režimu. Jaké jsou jeho výhody a nevýhody? A proč je pro mnoho lidí jednou z mála dostupných možností? O tom jsme hovořili s Martinem Hanákem, ředitelem metodiky Svazu českých a moravských bytových družstev.

Mnoho lidí si bytová družstva spojuje s komunistickým režimem, ale jejich historie sahá mnohem dál. „Družstva začala vznikat už v 19. století, a to nejen u nás, ale i ve Velké Británii. Před rokem 1948 bylo v Československu více družstev než za komunismu, což dokazuje, že tento model fungoval i v tržním prostředí,“ vysvětluje Hanák na úvod.

Přesto si družstevní bydlení nese stigma minulosti. „Po roce 1989 jsme se snažili ukázat, že družstva nejsou přežitkem, ale moderní formou vlastnictví, která má své výhody,“ dodává.

Proč má družstevní bydlení výhody?

Podle statistik žije v družstevních bytech přibližně třetina obyvatel Česka. Proč se stále jedná o atraktivní model?

„Družstevní bydlení kombinuje výhody vlastnického i nájemního bydlení. Člen družstva má právo byt užívat a rozhodovat o jeho správě, ale zároveň nemusí řešit některé administrativní a právní náležitosti jako vlastník,“ říká Hanák.

Výhodou je i snazší převod družstevního podílu, protože se nejedná o převod vlastnického práva. To usnadňuje například výměnu bydlení bez složitého papírování. „V praxi to znamená, že pokud se rozhodnete byt opustit, jednoduše převedete svůj podíl na jinou osobu bez nutnosti řešit katastr nemovitostí a další složitosti,“ doplňuje Hanák.

Hypotéka? U družstev je problémem

Jedním z hlavních negativ družstevního bydlení je jeho financování. „Na rozdíl od vlastnického bytu si na družstevní podíl nelze vzít klasickou hypotéku. Kupujete podíl, ne nemovitost, takže banka vám na to nepůjčí,“ upozorňuje Hanák.

To znamená, že zájemce musí mít k dispozici větší hotovost nebo využít jiných forem financování, například úvěru přímo od družstva. „Často se setkáváme s tím, že lidé řeší financování kombinací vlastních úspor a úvěrů od stavebních spořitelen, které jsou v tomto případě ochotnější než banky,“ dodává.

Jaké jsou překážky rozvoje družstevního bydlení?

V Česku se dlouho preferovalo vlastnické bydlení, což podle Hanáka brzdilo rozvoj družstev. „Ve většině západních zemí je běžné, že lidé žijí v nájemním nebo družstevním bydlení. U nás ale panuje představa, že kdo nevlastní byt, je neúspěšný. To se ale postupně mění,“ říká.

Dalším problémem je legislativa, která podle něj družstvům nenahrává. „Například řešení neplatičů je u družstev komplikovanější než u společenství vlastníků jednotek. Neexistují dostatečné nástroje, jak efektivně vymáhat dluhy,“ vysvětluje.

Družstevní výstavba jako řešení dostupného bydlení?

V posledních letech se objevují snahy o podporu družstevní výstavby, zejména ve spolupráci s obcemi. „V některých menších městech, jako je Dobruška nebo Pacov, se podařilo úspěšně postavit nové družstevní byty. Pro města je to výhodné – mohou tak podpořit dostupné bydlení pro své obyvatele,“ popisuje Hanák.

Problémem však zůstává financování. „Stát zatím nepřipravil žádné výraznější podpůrné programy, jako tomu bylo dříve. V minulosti existovaly státní příspěvky nebo nízkoúročené úvěry, což pomohlo rozvoji bytových družstev,“ říká Hanák.

Celý rozhovor si můžete poslechnout jako video nebo podcast: