Začalo to antropologickým výzkumem v kambodžských vesnicích. Postupně z něj ale vznikl projekt, který dětem v odlehlých částech země pomáhá získat přístup ke vzdělání. Antropoložka Veronika Žďárský Pospíšilová v pořadu Next Stop popsala, proč je rozvojová pomoc v jihovýchodní Asii často složitější, než se zdá, i jak se organizaci Hvězdice podařilo v roce 2014 postavit první školu za 25 tisíc dolarů. Dnes připravuje další školu pro starší děti a někteří z prvních žáků už studují medicínu na univerzitách.

Projekt začal během její cesty do Kambodže, kam původně přijela kvůli antropologickému výzkumu. Ve vesnici Banteay Srei se tehdy setkala se starostou, který jí řekl, že jediné, co si pro místní děti přeje, je škola. Právě tento moment podle ní změnil celý její život.

První škola za 25 000 dolarů

Pospíšilová přiznává, že při stavbě první školy neměla žádné zkušenosti se stavebnictvím ani fundraisingem. „Mně bylo 23 a nevěděla jsem opravdu vůbec nic o stavbě škol ani v Čechách, natož v Kambodži, nebo o stavbě jakýchkoliv budov. Takže já jako naprostý laik jsem poté, co se mi povedlo vybrat určitou částku, která byla potřeba, přijela na místo a musela stoprocentně důvěřovat, že oni vědí, co dělají, a že postaví přesně takovou školu, jakou si tam všichni představujeme pro ty děti,“ popisuje.

První škola byla postavena za přibližně 25 000 USD – (přibližně 520 tisíc korun). Podle zakladatelky nadace bylo důležité, že se do projektu zapojila přímo místní komunita. Vesničané poskytli pozemek, stavební práci i část vybavení tříd. „Měli pozemek, lidi, kteří školu stavěli, i všechno ostatní. Jediné, co chybělo, bylo 25 000 USD, které na projekt potřebovali,“ vysvětluje.

Škola navržená pro místní podmínky

Na projektu spolupracoval místní architekt z Kambodže. Podle Pospíšilové bylo důležité, aby budova odpovídala tamnímu prostředí i klimatu. „Chtěla jsem, aby využili místní materiály a postavili školu, do které budou chodit jejich děti a která bude sloužit jim,“ říká.

Škola proto vychází z tradiční khmerské architektury se zahnutými střechami a stojí v buddhistickém komplexu vedle pagody. Stavba je z klasických cihel a podle zakladatelky nadace je i po třinácti letech stále ve velmi dobrém stavu. V minulosti se objevila i možnost postavit školu z bambusu podle návrhu z ČVUT. Nakonec však tento koncept místní podmínky neumožnily.

„Období dešťů je tam opravdu brutální. Musí sednout na loď a pohybovat se po vesnici lodí, protože tam mají tolik vody, že se řeka vyleje,“ vysvětluje.

Podobně specificky je řešený i interiér školy. Třídy mají menší počet oken, což může Evropanům připadat nezvyklé, místním podmínkám to však vyhovuje. „Kdyby měli větší okna, měli by tam i větší teplo,“ popisuje důvod silných zdí a tmavších učeben.

Děti dnes studují univerzity

Nadace Hvězdice dnes nepomáhá pouze se stavbou škol. Organizace podporuje děti také prostřednictvím adopce na dálku nebo zajišťováním dopravy do vzdálenějších škol.

„Máme některé i na univerzitě,“ říká Pospíšilová o bývalých žácích školy.

Podle ní byla jednou z nejtěžších částí projektu změna přemýšlení nevzdělaných rodičů. Pro řadu rodin představovalo poslání dítěte do školy citelnou ztrátu pracovní síly, která byla potřeba na polích.

Nová škola pro starší děti

Nadace nyní připravuje výstavbu další školy pro starší děti. Nová budova má mít dvě patra a šest tříd. Projekt však stále čeká na schválení kambodžského ministerstva. „Žádná doprava tam zajištěná není. Autobus ani vlak tam nefungují. Vede tam jen stará antuková cesta, po které děti jezdí na kolech a přijíždějí celé zaprášené,“ popisuje.

Celý rozhovor si můžete pustit jako video nebo podcast: