Více než dvacet let bojovala s depresemi, úzkostmi a hledáním cesty, jak se uzdravit. Dnes stojí v čele nadačního fondu PSYRES, který pomáhá financovat výzkum psychedelik v České republice. Jana Bednářová byla hostem pořadu ScienceLab na platformě FocusOn, kde otevřeně popsala svůj osobní příběh, současný stav výzkumu psychedelik i důvody, proč může být právě psilocybin jednou z největších nadějí pro pacienty, kterým běžná léčba nepomáhá.

Příběh Jany Bednářové nezačíná ve vědecké laboratoři ani ve výzkumném centru. Začíná u pacientky, která více než dvě desetiletí užívala antidepresiva, anxiolytika a absolvovala také hospitalizaci v Národním ústavu duševního zdraví.

Přestože vyzkoušela klasickou medicínu, psychoterapii i alternativní přístupy, dlouhodobě nenacházela řešení. Zlom přišel ve chvíli, kdy narazila na dokument Zázračné houby a začala se zajímat o léčebný potenciál psychedelik.

,,Do té doby jsem psychedelika považovala za drogy a nikdy bych si nic takového nevzala. Ale dostala jsem se do bodu, kdy jsem si říkala, že takhle už žít nechci. Buď svůj život ukončím, nebo najdu jiné řešení," popsala Bednářová. Právě tato zkušenost ji nakonec přivedla nejen k vlastnímu uzdravení, ale také k práci v nadačním fondu PSYRES.

Třetina pacientů zůstává bez účinné léčby

Podle Jany Bednářové nejsou psychedelika náhradou antidepresiv. Řada pacientů na běžnou léčbu reaguje dobře a současná psychiatrie jim dokáže pomoci. Existuje však skupina lidí, pro které medicína stále nemá uspokojivou odpověď. ,,Přibližně třicet procent pacientů je rezistentních vůči běžné léčbě, vůči antidepresivům i dalším schváleným metodám. Pro takové pacienty často neexistuje účinné řešení," uvedla.

Právě na pacienty s těžkými a dlouhodobými depresemi se dnes soustředí významná část psychedelického výzkumu. Podle Bednářové nejde o módní trend, ale o hledání nové léčebné cesty pro lidi, kterým dostupná medicína nepomáhá.

Účinek, který může přijít během jediného dne

Jedním z hlavních důvodů, proč psychedelika přitahují pozornost odborníků po celém světě, je rychlost jejich nástupu. Zatímco u klasických antidepresiv mohou pacienti čekat na efekt týdny nebo měsíce, u psilocybinu se podle některých studií dostavuje zlepšení výrazně rychleji.

,,Vědci o psychedelikách hovoří jako o látkách s rychlým antidepresivním účinkem. V některých případech se stává, že se pacient druhý den cítí bez deprese," vysvětlila Bednářová. Současně ale upozorňuje, že výsledky nejsou univerzální. Některé studie ukazují pozitivní reakci u 50 až 70 procent pacientů, jiné potvrzují výrazné rozdíly mezi jednotlivými skupinami. Psychedelika proto rozhodně nelze prezentovat jako zázračný lék fungující u každého.

Nejde o pilulku. Rozhoduje práce po terapii

Jedním z největších omylů podle Bednářové je představa, že psychedelika sama o sobě člověka uzdraví. ,,Psychedelika nejsou pilulka, kterou si dáte a máte hotovo," zdůraznila během rozhovoru.

Klíčovou roli hraje následná psychoterapie a práce s tím, co člověk během sezení prožije. Psychedelika podle odborníků vytvářejí takzvané neuroplastické okno, které může trvat přibližně šest týdnů. Právě v tomto období má pacient možnost měnit dlouhodobé vzorce myšlení, chování a vztahů.

,,Záleží na tom, jak toto období využijete. Jestli budete ochotni podívat se na nefunkční vzorce ve svém životě a něco změnit," uvedla Bednářová.

Celý rozhovor si můžete pustit jako video nebo podcast:

• Jak vypadala cesta Jany Bednářové od více než dvacetiletého užívání antidepresiv k úplnému vysazení léčby?
• Co přesně pacient během psychedeliky asistované psychoterapie prožívá a proč mohou být některé zkušenosti velmi náročné?
• Jaké konkrétní kontraindikace mohou člověka z léčby psychedeliky vyloučit?
• Proč odborníci stále zpochybňují účinnost mikrodávkování navzdory jeho popularitě?
• Jaké překážky musí Česká republika vyřešit, aby se léčba psilocybinem stala běžnou součástí zdravotní péče?