Energetický expert Pavel Janeček a ekonom Jaroslav Ungerman vedli obsáhlou diskuzi o výzvách, kterým čelí český průmysl. Zaměřili se na problémy spojené s energetickou krizí, přechodem na elektromobilitu a ztrátou tradičních odvětví, jako jsou strojírenství a těžký průmysl. Hovořili také o potřebě reformy technického vzdělávání a nutnosti modernizace průmyslu pro udržení konkurenceschopnosti na globálním trhu. Dekarbonizace a její dopady na českou ekonomiku Diskuze se otevřela otázkou, jakým způsobem dekarbonizace ovlivní českou ekonomiku. Jaroslav Ungerman zdůraznil, že tlak na bezuhlíkovou ekonomiku má značné limity. „Pokud odstraníme CO₂ z procesů, přestane fungovat zemědělství i průmysl, který závisí na fosilních palivech,“ uvedl. Pavel Janeček navázal, že současné plány na dekarbonizaci přinášejí největší rizika pro průmyslové země, jako je Česká republika, které jsou závislé na energeticky náročných výrobách. Automobilový průmysl: Zásadní sektor pod tlakem Automobilový průmysl, který představuje 10 % českého HDP a zaměstnává přes 180 000 lidí, čelí velkým změnám v souvislosti s přechodem na elektromobilitu. Janeček upozornil, že masivní elektrifikace vozového parku vyžaduje obrovské množství energie, kterou současná infrastruktura není schopna zajistit. „Pokud budeme chtít nabíjet miliony elektromobilů, musíme zásadně rozšířit energetické kapacity,“ vysvětlil. Energetika byla dalším zásadním tématem diskuze. Janeček zdůraznil, že energetická nezávislost je základním předpokladem pro udržení průmyslové základny. „Bez stabilních a cenově dostupných dodávek energie se český průmysl neobejde,“ uvedl. Hovořil také o problémech spojených s výstavbou nových jaderných bloků. „Chybí nám nejen investice, ale i odborníci, kteří by mohli tyto projekty realizovat,“ upozornil. Diskuze se stočila také k dostavbě jaderné elektrárny Dukovany a přinesla spíše skeptické názory na schopnost českého průmyslu a státu zvládnout tak rozsáhlý projekt. Pavel Janeček zdůraznil, že český podíl na výstavbě reaktorů by dnes byl oproti minulosti výrazně nižší. „Když jsme stavěli Temelín, české firmy se podílely na více než 70 % celého projektu. Dnes bychom se dostali sotva na 20–30 %, což je smutné svědectví o tom, kam se náš průmysl posunul,“ uvedl s jistou dávkou rozčarování. Upozornil na úbytek odborníků a pokles výrobních kapacit, které byly dříve schopné realizovat takto komplexní zakázky. V diskuzi zaznělo i hodnocení odklonu České republiky a Evropy od spolupráce s Ruskem, zejména v oblasti energetiky. Pavel Janeček upozornil, že tento krok přinesl nejen dražší dodávky plynu, ale i dlouhodobé ekonomické důsledky. „Odstřihli jsme se od levného plynu z Ruska, který byl klíčový pro naši energetickou stabilitu, a teď dovážíme zkapalněný plyn z USA, což výrazně zvyšuje náklady,“ uvedl Janeček. Dodal, že vyšší ceny energií dopadají nejen na domácnosti, ale především na energeticky náročný průmysl, který ztrácí konkurenceschopnost. Jaroslav Ungerman pak upozornil na změnu strategie Ruska, které se místo Evropy orientuje na asijské trhy. „Rusko si našlo nové odběratele v Číně a Indii, zatímco my jsme přišli o stabilní zdroj levné energie a zvyšujeme závislost na dovozech z jiných částí světa,“ vysvětlil. Podle Ungermana tato situace ukazuje na absenci dlouhodobé energetické strategie, která by lépe reflektovala zájmy českého průmyslu a ekonomiky. „Některé evropské země, například Německo, si klíčové energetické kanály ponechaly, zatímco my jsme šli opačnou cestou, což nás teď ekonomicky oslabuje,“ uzavřel.

Co se navíc dozvíte: - Jaké konkrétní kroky by mohly pomoci českým firmám udržet krok s globální konkurencí? - Proč je český automobilový průmysl závislý na exportu a jak to ovlivňuje jeho budoucnost? - Jaká je role emisních povolenek v ceně české výroby a jak mohou firmy reagovat? - Co konkrétně navrhují Janeček a Ungerman pro reformu technického vzdělávání? - Jaké příležitosti nabízí ekonomická diplomacie pro rozvoj českého průmyslu?