Bezpečnostní situace na Blízkém východě zůstává vysoce napjatá a konflikt kolem Íránu může zásadně ovlivnit nejen region, ale i globální ekonomiku a energetickou bezpečnost. V pořadu Deep State na platformě FocusOn o aktuálním vývoji války, strategickém významu Hormuzského průlivu i náladě uvnitř íránské společnosti hovořil ředitel Centra blízkovýchodních studií CEVRO Univerzity Filip Sommer.

Situace kolem Íránu není podle Filipa Sommera jednoduchá a scénář rychlého ukončení konfliktu se postupně vzdaluje. Původní očekávání, že by šlo o krátkou vojenskou operaci s omezenými cíli, se podle něj ukazuje jako příliš optimistické.

Podle Sommera existuje řada protichůdných signálů z americké i íránské strany. ,,Obávám se, že původním cílem měla být rychlá úderná operace, ale ukazuje se, že to může být pro americkou vojenskou sílu větší sousto, než se původně očekávalo,“ říká.

I kdyby došlo k příměří, nemusí to podle něj znamenat konec konfliktu. Pokud íránský režim přežije a zachová tvrdou politickou linii vůči Spojeným státům a Izraeli, může se konflikt znovu rozhořet během týdnů nebo měsíců.

Pozemní operace by byla riskantní

Spekulace o případné pozemní operaci podle Sommera narážejí na řadu praktických problémů. Írán je geograficky velmi náročná země – kombinace hornatého terénu a rozsáhlých pouští by z vojenského hlediska znamenala komplikované a riskantní prostředí.

V úvahách se objevuje spíše nasazení menších elitních jednotek, například amerických speciálních sil. Jejich cílem by mohlo být například zničení íránského obohaceného uranu nebo klíčových vojenských zařízení. ,,Nasazení menších jednotek si představit dokážu, ale rozsáhlá dlouhodobá operace by byla velmi složitá. Geografie Íránu by se mohla snadno proměnit ve velkou past,“ upozorňuje Sommer.

Íránský režim je odolnější, než se čekalo

Podle Sommera se zároveň ukazuje, že íránský režim je strukturálně mnohem robustnější, než si část západních analytiků myslela. Strategie, která může fungovat proti nestátním aktérům, jako jsou militantní organizace, nemusí být účinná proti stabilnímu státnímu aparátu.

Íránské revoluční gardy mají podle něj silné postavení napříč státními institucemi a tvoří jeden z pilířů současného režimu. ,,Strategie, která může fungovat vůči organizacím jako Hamás nebo Hizballáh, nemusí nutně fungovat proti režimu, který budoval své struktury více než čtyřicet let,“ vysvětluje Sommer.

To zároveň znamená, že ani odstranění některých představitelů režimu nemusí automaticky vést k jeho rozpadu.

Hormuzský průliv jako strategická zbraň

Jedním z klíčových bodů konfliktu je Hormuzský průliv, který patří mezi nejdůležitější energetické dopravní tepny světa. Přes tuto úžinu prochází významná část globálního exportu ropy a jakékoliv omezení dopravy okamžitě ovlivňuje světové ceny energií.

Írán podle Sommera využívá kontrolu nad průlivem jako geopolitickou páku. Tlak na globální obchod může sloužit jako nástroj, jak přimět ostatní státy k diplomatickému řešení konfliktu. ,,Je to velmi silná karta pro íránské revoluční gardy. Snaží se tím vyvolat tlak na region i na globální komunitu,“ říká Sommer. Podle něj zároveň nelze vyloučit, že některá politická prohlášení mohou být součástí strategie, která má ovlivnit trhy, například ceny ropy.

Celý rozhovor si můžete pustit jako video nebo podcast: