Mnoho českých podnikatelů, kteří začali budovat své firmy v 90. letech, dodnes soustřeďuje veškeré podnikání, nemovitosti i další majetek pod jednu společnost. Podle Ivana Kováře, partnera poradenské společnosti BDO, tím však zbytečně kumulují rizika a komplikují si budoucí prodej firmy i její předání nástupcům. V pořadu Byznys DNA vysvětlil, kdy dává smysl založit holding, kolik taková struktura stojí a proč by podnikatelé měli začít přemýšlet jako investoři.

Mnoho úspěšných českých podnikatelů věnovalo poslední tři desetiletí budování svých firem. Soustředili se na růst obratu, získávání nových zákazníků a rozšiřování podnikání. Na vnitřní architekturu firmy však často nezbýval čas. Podle Ivana Kováře je právě to důvod, proč řada podnikatelů dodnes provozuje několik různých aktivit pod jednou společností.

„Mnoho z těch lidí tomu obětovalo i osobní život, věnovali tomu velkou energii a pořád budovali byznys. Soustředili se na to, aby firma byla větší, úspěšnější a bohatší, ale nesoustředili se na architekturu byznysu a jeho vnitřní uspořádání,“ říká Ivan Kovář.

Typickým příkladem je podnikatel, který začal s výrobou, postupně přidal autodopravu, restauraci nebo další aktivity a vše ponechal pod jednou firmou.

„Ta jedna firma se stává nečitelnou i pro samotného podnikatele. Reálně neví, která část podnikání vydělává a která nevydělává. Hlavně ale kumuluje všechna rizika v jedné entitě,“ upozorňuje.

Koncentrace rizik může ohrozit celé podnikání

Největší problém podle Kováře nespočívá pouze v nepřehlednosti, ale především v koncentraci rizik. Pokud jsou veškeré aktivity, majetek i vydělané prostředky soustředěny pod jednou společností, případné problémy jedné části podnikání mohou ohrozit vše ostatní.

„Ta koncentrace rizik je trošku hazard se svým celoživotním podnikáním,“ říká Kovář. Právě proto doporučuje oddělit jednotlivé činnosti do samostatných společností a majetek postupně přesouvat do bezpečnější struktury.

Holding nemusí stát miliony

Řešením bývá holdingové uspořádání, tedy mateřská společnost, která vlastní jednotlivé dceřiné firmy. Podle Kováře přitom řada podnikatelů mylně předpokládá, že jde o složitou a drahou záležitost. „Udělat holdingovou strukturu nestojí moc peněz. Mateřská společnost může být standardní s.r.o. nebo akciová společnost. Takovou firmu založit a provozovat znamená náklady v řádu malých desítek tisíc korun,“ říká Ivan Kovář.

BDO zároveň doporučuje, aby mateřská společnost sama aktivně nepodnikala.

„Neměla by mít živnostenské oprávnění, být plátcem DPH ani přímo zaměstnávat zaměstnance. Jejím úkolem je správa majetku, řízení skupiny a ochrana vytvořené hodnoty,“ říká Kovář.

Kdy je firma zralá na holding?

Podle Kováře není potřeba složitých analýz. Podnikatel si může položit jednoduchou otázku: Kolik různých činností jeho firma vykonává?

„Když podnikatel u jedné entity vyjmenuje více než jednu nebo dvě činnosti, je to zralé na holding,“ říká. Výroba, nemovitosti, developerské projekty nebo další investice by podle něj měly být od sebe odděleny. „Proč dělat developerský projekt na výrobní firmě? To nedává smysl,“ dodává.

Holding je kostra, peníze jeho krevní oběh

Kovář přirovnává holdingovou strukturu ke kostře podnikání. Stejně důležitý je však i pohyb peněz mezi jednotlivými společnostmi. Jednou z hlavních výhod holdingu je možnost efektivního přesouvání kapitálu v rámci skupiny.

Celý rozhovor si můžete pustit jako video nebo podcast. Co se v rozhovoru ještě dozvíte?

• Proč podle Ivana Kováře podnikatelé z 90. let nejčastěji koncentrovali veškeré podnikání pod jednu firmu?
• Jak funguje přesun peněz mezi mateřskou a dceřinou společností?
• Kdy už je firma podle jednoduchého pravidla „zralá“ na holding?
• Jak lze pomocí holdingu motivovat manažery a zaměstnance?
• Proč bývá mezigenerační nástupnictví často složitější než samotné vybudování firmy?