Povodně představují jednu z nejničivějších přírodních katastrof, která může postihnout naše domovy. Jak správně postupovat při ochraně nemovitosti před velkou vodou a co dělat, když už voda udeří? Na tyto otázky odpovídá v rozhovoru pro pořad Velká voda Luboš Káně, technický ředitel společnosti DEK.

,,Existují materiály, které jsou vůči povodním odolnější, ale stavba domu jen z jednoho typu materiálu není v dnešní době reálná,'' vysvětluje Luboš Káně na začátek. Zatímco betonové tvárnice či cihelné zdivo vykazují dobrou stabilitu, ani ony nedokážou plně eliminovat škody způsobené dlouhodobým působením vody. ,,Nedá se říct, že když přijde povodeň a budu mít dům ze zázračných materiálů, nic se nestane. Vždy budu muset něco řešit.''

Zvláštní pozornost je třeba věnovat dřevostavbám, které v posledních letech zažívají značný boom. ,,Když voda opadne, samotnému dřevu nemusí být nic, ale dlouhodobější vlhkost může způsobit vznik plísní a hub, které zásadně narušují jeho strukturu,'' varuje odborník. Historie nám připomíná tragické případy, kdy povodně zcela strhly dřevěné chaty, jejichž konstrukce později uvízly u Karlova mostu.

Prevence především

Základním pravidlem je vyhnout se výstavbě v aktivních povodňových zónách. ,,Mnoho lidí už tam ale domy má a stali se jejich vězni, protože tyto pozemky jsou hůř prodejné,'' konstatuje Káně. V případě, že již máte dům v rizikové oblasti, je důležité mít jej správně pojištěný „Z pohledu pojišťovny přítomnost rizika povodně či záplavy není důvodem nepřijetí stavby do pojištění. Pokud se nemovitost nachází v extrémně rizikové zóně, je žádost vždy individuálně posouzena. Zohledňujeme například i různé protipovodňové stavební úpravy, které klient na své nemovitosti má. Samozřejmostí je, že bereme v potaz i provedení protipovodňových opatření v dané lokalitě. S klienty vždy hledáme cestu, jak jejich nemovitost pojistit,“ vysvětluje Jana Flajšarová z Generali České pojišťovny.

A pokud nelze stavbě v rizikové oblasti zabránit, je zásadní maximálně omezit potenciální škody. ,,Nenechávejte cenné věci v přízemí, kde je riziko zaplavení nejvyšší. Důležité je také přemýšlet nad organizací stavby a volbou materiálů, které snesou kontakt s vodou,'' zdůrazňuje.

Za zmínku stojí i role moderních technologií a materiálů. ,,Současné povrchové úpravy pro zateplené povrchy jsou hodně kvalitní a vydrží leccos. Problém nastává, když v okolí stojí voda delší dobu a prosákne do zdiva pod zateplením,'' vysvětluje expert. V takovém případě je nutný průzkum odborníka a často i částečná demontáž zateplení.

Správné vysoušení rozhoduje

,,Technologie vysoušečů jsou dnes velmi dostupné, ale bez elektřiny je nutné improvizovat, například pomocí kamen na dřevo,'' uvádí Káně. Jak expert vysvětluje, studený zimní vzduch obsahuje méně vlhkosti, a proto po zahřátí dokáže účinněji absorbovat vlhkost z konstrukcí. Podstata spočívá také v pravidelném větrání.

Podle odborníků trvá kompletní vysušení běžného domu zpravidla 4 až 6 měsíců, v závislosti na objemu zdiva a použitých materiálech. ,,Je důležité proces nepodcenit - zejména u dřevostaveb. Nesmíme tam pustit plísně, které by připravily prostor pro růst hub. Například dřevomorka by zničila celou nosnou konstrukci,'' varuje Káně.

Celý rozhovor si můžete poslechnout jako video nebo podcast: