Světový obranný průmysl ročně přetočí 3,7 bilionu amerických dolarů — a 20 až 40 firem z celého světa ovládá zhruba 60 procent tohoto trhu. V České republice toto odvětví zaměstnává přibližně desetinu pracovníků oproti automotive, ale Pavel Tuček, viceprezident Czechoslovak Group pro pozemní obrannou techniku a šéf inovací Excalibur Army, je přesvědčen, že obranný průmysl dnes přebírá roli lídra inovací. V podcastu TECH talk s Tomášem Rudlem vysvětluje, proč levný dron způsobil technologický paradox, s nímž se celé odvětví musí vyrovnat, jak si firma poradí s tím, že výrobek dodaný dnes musí být servisovatelný i v roce 2056 — a kde vidí největší riziko pro budoucnost českého průmyslu jako celku.

Automotive táhl technologický vývoj posledních dvacet let. Tlačil na snižování cen elektroniky, masovým nasazením technologií umožnil jejich průnik do každého výrobního odvětví a financoval výzkum, jehož výsledky teprve postupně sklízel zbytek průmyslu. Tuček, který prošel oběma prostředími, vidí nyní přelom.

„Obranný průmysl dnes nese obrovskou morální zodpovědnost za technologický rozvoj. Finanční břemeno inovací, které tak dlouho táhl automotive, se přesouvá. Je dobře, že to tak chvilku bude — automotive potřebuje prostor k vlastní transformaci,“ říká Tuček.

Výhoda defense oproti automotive v kontextu inovací je strukturální: zatímco automotive potřeboval technologii dostat do stovek tisíc kusů sériové výroby, aby cena klesla na přijatelnou úroveň, obranný průmysl dokáže adoptovat technologie v raném, dražším stádiu vývoje. Unikátnost a spolehlivost mají v defense větší váhu než cena.

Od houfnic po ženijní mosty

Excalibur Army se pohybuje v segmentu pozemní techniky — kolová a pásová vozidla a jejich nástavby. Tuček popisuje šíři tohoto portfolia: od dělostřeleckých vozidel přes raketomety a minomety až po inženýrská a speciální vozidla, komunikační platformy a systémy protivzdušné obrany.

„Za jeden z nejvýznamnějších výsledků považuji technická vozidla — mosty a vyprošťovací vozidla. Je to typický příklad toho, kdy se semkne parta lidí a vymyslí opravdu skvělý produkt. V době, kdy to vznikalo, to byl masterpiece. A ta mohutnost produktu, jak jdete s takovými věcmi na technický limit — to je pohled, který vás nepřestane fascinovat,“ popisuje Tuček.

Symbolem technologické výjimečnosti skupiny je ale houfnicový program. Výroba samohybné houfnice vyžaduje zvládnutí matematiky, fyziky, materiálových věd i mechaniky současně — a schopnost celý životní cyklus takovéto platformy udržet po desetiletí. Za klíčový podvozkový základ považuje Tuček technologii Tatry: centrální nosná roura a nezávislé zavěšení všech náprav jsou kombinací, která nemá ve světě ekvivalent.

Celý rozhovor s Pavlem Tučkem si poslechněte v podcastu TECH talk s Tomášem Rudlem, kde se ještě dozvíte:

• Jak obchodní tým funguje jako hlavní zdroj informací o zákazníkových potřebách — a proč Tuček říká, že ten nejlepší kontakt inovátora je obchodník, nikoliv vývojář
• Zda a za jakých podmínek by Czechoslovak Group mohla vstoupit do vývoje hlavního bojového tanku (MBT) — a proč si Tuček myslí, že žádná firma to nezvládne sama
• Proč implementace ERP systému přivede každou firmu na hranu únosnosti — ale co nastane, jakmile se to povede
• Jak CSG spustila akcelerátor pro ~200 malých a středních firem, které chtějí vstoupit do dodavatelského řetězce obranného průmyslu
• Proč Tuček spoluvlastní basketbalový klub BK Olomoucko — a co ho na sportu přitahuje stejně jako na inovacích