Emoce nejsou zlé, ale ne vždy se o ně můžeme opřít. Mohu mít pocit, že Bůh je daleko, a není to pravda. Mohu mít pocit viny, a přitom se mnou jen někdo manipuluje – anebo se naopak cítit v pohodě, a mít zatvrzelé srdce. Také není pravda, že emoce do života s Bohem nepatří... Emoce jsou důležitou složkou naší motivace a pokud jsou zraněné, působí zmatek v našich vztazích a komplikují schopnost rozlišování – v malých i velkých věcech. Někdy nám dávají křídla, jindy jsou jako koule na nohou... A přece je dobře, že je máme, jinak bychom ani nebyli lidmi. Naštěstí Bůh je může a chce uzdravovat, aby nám sloužily čím dál víc k dobrému.

Kateřina Lachmanová

Za totality studovala ekonomickou fakultu VŠB v Ostravě, po převratu strávila tři roky v mezinárodní škole evangelizace ICPE na Maltě. V Itálii vystudovala postgraduálně teologii a psychologii, poté se věnovala pastoračně-psychologickému poradenství a vyučování na KTF UK. V současnosti pracuje pro dvě křesťanská nakladatelství (Paulínky a Doron). Napsala řadu knih, např. Vězení s klíčem uvnitř, Dvojí tvář lenosti, Síla přímluvné modlitby aj., naposledy Kříž jako strom života.