Národní rozpočtová rada [NRR] spočítala, že takzvaně pro stát pracuje více než 930 tisíc lidí. To je 22,8 procenta všech zaměstnanců. Člen NRR profesor Jan Pavel říká, že to problém není, problém ale je, že Česko hospodaří stále na dluh.

Profesor Jan Pavel to tvrdí v podcastu FinTag.cz. V něm vysvětluje, že základní problém Česka spočívá ve zvyšujících se výdajích, pro které stát ale nemá zaručené příjmy. A proto pracuje dlouhodobě s deficitem státních rozpočtů. Potíž dle jeho slov nespočívá v tom, že stát přidá například učitelům, ale v tom, že to a mnoho dalšího dělá takzvaně na dluh.

„Totiž, i kdyby nebyla válka na Ukrajině, nebyla by inflace a ekonomika by se krásně vyvíjela, Česko by stejně každý rok hospodařilo s deficitem 220 miliard korun,“ vysvětluje Jan Pavel v podcastu FinTag.cz.

Dopady takzvané strukturální nerovnováhy veřejných financí jsou podle něj zřejmé. V první řadě se zvyšují náklady na obsluhu státního dluhu. To značí, jak roste dluh, rostou náklady na úroky z něj. Podle Ministerstva financí ČR teď dokonce o jednu miliardu korun měsíčně. A dále: V momentě, kdy se peněz nedostává pro rostoucí výdaje, první, kde vláda začne škrtat, jsou investice.

„A když škrtnete investice, podvážete ekonomiku. Ano, mnohé z investic jsou financovány z Evropské unie, to je štěstí, protože je to chrání, kdyby ale nebyly, myslím, že některé z důležitých investic, by vláda škrtla již teď,“ upřesňuje prof. Pavel.

Poslední a vážný problém pak je, že zvyšující se výdaje oproti příjmům, pokud nedojde ke změně, dříve či později skončí krachem celého systému. A jak říká prof. Pavel v podcastu FinTag.cz, ani tato vláda nepodniká žádné kroky, aby tomu zabránila.

Počet lidí ve veřejné sféře máme srovnatelný s EU

Avšak zpátky k zaměstnancům ve veřejné sféře. Podle Jana Pavla je zhruba 22 procent zaměstnanců v Česku navázaných na veřejné rozpočty srovnatelných s počty těchto zaměstnanců v jiných evropských zemích.

„Když to číslo vztáhneme na zaměstnanost, tedy vezmeme proti tomu i osoby samostatně výdělečně činné, tak jsme někde na 17 procentech. A to je číslo zhruba v průměru Evropské unie. V tomto směru tedy nijak výrazně neulétáme ani na jednu, ale ani na druhou stranu,“ vysvětluje.

Podle něj počet státních zaměstnanců významně ovlivňuje i to, kolik lidí v daných zemích pracuje ve veřejném zdravotnictví. Přičemž v Česku pracuje ve zdravotnictví cca 220 000 lidí, z nichž velká část pracuje ve státních fakultních, městských a krajských nemocnicích.

„Ta hlavní masa zaměstnanců ve veřejném sektoru jsou tedy neúředníci. A asi nepřekvapí, že nejvíce lidí ve veřejném sektoru pracuje v regionálním školství. Těch je zhruba 250 tisíc. Těch klasických úředníků, kteří jsou pod služebním zákonem, je kolem 75 tisíc,“ říká Pavel.

Upřesňuje, že více než polovina z více než 930 tisíců zaměstnanců ve veřejném sektoru je nějakým způsobem napojena na státní rozpočet. Jde například o zaměstnance na úřadech, policisty nebo vojáky. Ale jsou to i zaměstnanci, kteří oficiálně spadají pod kraje, města a obce. To jsou úředníci a hlavně... Více na FinTag.cz!!!