„V globálu jsme aktuálně lehce v zisku. To je, že nejen ty peníze, které vyděláme, spotřebujeme a investujeme, ale i nám malinko zbyde,“ říká v podcastu FinTag.cz generální sekretář České biskupské konference Stanislav Přibyl.

Česká biskupská konference [ČBK] je stálý sbor katolických biskupů v České republice. Vynecháme-li všechno ostatní, co spadá do její působnosti, a soustředíme se jen na hodnotu majetku, který stát katolické církvi v rámci takzvaných církevních restitucí vrátil, vyjde nám suma 130 miliard korun.

„Jako biskupství jsme v Praze etablování od roku 973. Pokud bychom vzali Velkou Moravu, tak od roku 860. To znamená, že k majetku, který jsme získali v takzvaných církevních restitucích, přistupujeme hlavně ve smyslu jeho dlouhodobé udržitelnosti. A ve dlouhodobém horizontu má docela jistě větší hodnotu majetek než peníze,“ říká v podcastu FinTag.cz generální sekretář ČBK Stanislav Přibyl.

Tím to ale nekončí. Je tu ještě dalších 47 miliard korun, které římskokatolické církvi vyplácí stát formou finančních náhrad za majetek, jíž jí nebylo z mnoha důvodu možné vrátit. Část peněz církev již dostala, zbytek jí stát splatí do roku 2042. Pro úplnost dodejme, že stát taktéž vyplácí církvím příspěvek na provoz. Ten v čase klesá a v roce 2030 úplně skončí.

Hospodaření katolické církve v podcastu FinTag.cz Stanislav Přibyl přirovnává k chování k sedláka, v jehož rodině se majetek předává z generace na generaci. Sedlák si tak vždy dobře rozmyslí, než se nějakého majetku zbaví.

A pak přišli komunisti a všechno ukradli…

V roce 2012 prošel legislativním procesem zákon o majetkovém vyrovnání s církvemi a náboženskými institucemi. V účinnost vstoupil v roce 2013. Zákon v sobě zahrnuje již zmíněné církevní restituce. Což je navrácení majetku, které průkazně v minulosti patřilo církevním subjektům, ale po roce 1948 propadl státu. Druhou částí vyrovnání s církvemi jsou již zmíněné finanční náhrady. Ty jsou za majetek, který byl církevní, ale protože za desítky let komunistické totality nebo i po roce 1989 do roku 2012 získal jiný účel, nebylo jeho vrácení snadné nebo i možné.

„Restituce jsou v podstatě ukončené. Běží ještě několik málo soudních sporů. Není to o tom, že by se snad církve soudily o majetek, ale často jsou to soudy o vypořádání vlastnictví, kde to není na první pohled zřejmé. To jsou ale už majetku,“ říká generální sekretář ČBK.

Jak již bylo řečeno, majetek konkrétně katolické církve byl oceněn v době účinnosti zákona o vyrovnání s církvemi na 130 miliard korun. Finanční náhrady pak na cca 47 miliard korun. Ty římskokatolická církev dostává v ročních splátkách. Finanční náhrady jsou valorizovány o inflaci vždy po dvou letech. To znamená, že například splátka v letošním roce bude valorizována o inflaci z roku 2020.

„A ta částka se následně dělí mezi osm diecézí, osm biskupství. To je víceméně totéž. A pak ještě mezi dvě vyšší konference vyšších řeholních představených. To jsou mužské a ženské řeholní řády. A ty peníze se i pak dál dělí. A když se to rozpadne na více dílů, tak jsou to menší částky,“ vysvětluje přerozdělování finančních náhrad Stanislav Přibyl v katolické církvi.

To se se mimochodem velice podobá tomu, jak si mezi sebou dnes například odbory dělí výnosy z majetku po bývalém Socialistickém svazu mládeže [SSM].

Lesy, pole, budovy, kulturní památky a peníze

Církve dostaly v restitucích zpět zejména pole, lesy, vodní plochy, budovy i předměty kulturní hodnoty. Zde pro příklad uveďme třeba středověký... Více 27.1.2022 na FinTag.cz!!!