Náklady na státní dluh už teď rostou každý měsíc o miliardu korun. A v příštích letech porostou každý rok minimálně o deset miliard, jak říká v podcastu FinTag.cz ředitel odboru řízení státního dluhu ministerstva financí Petr Pavelek.

Ještě v roce 2008 činil státní dluh České republiky kolem bilionu korun. V roce 2019 vzrostl na 1,6 bilionu. V uplynulých dvou „covidových letech“ pak stoupl téměř o další bilion, aby ke konci loňského roku činil bezmála 2,5 bilionu korun.

Od roku 2008 až do loňska činily výdaje na obsluhu státního dluhu, to jsou jednodušeji řečeno úroky ze státního dluhu, v absolutních číslech zhruba 40 miliard korun ročně. A to přesto, že i v tomto období státní dluh rostl. Důvod spočíval v uvolněné měnové politice, tedy nízkých úrocích České národní banky [ČNB], a poměrně stabilním ekonomickém vývoji. To všechno je ale dnes minulostí.

„Letos můžeme očekávat nárůst nákladů na obsluhu státního dluhu o pět až deset miliard korun oproti loňským 42 miliardám. A v tom dalším výhledu musíme každý rok počítat nárůst nákladů na obsluhu státního dluhu minimálně o deset miliard korun,“ říká v podcastu FinTag.cz ředitel odboru řízení státního dluhu a finančního majetku Ministerstva financí ČR [MF ČR] Petr Pavelek.

Podle něj celkový státní dluh Česka bude atakovat v pětiletém horizontu tři biliony korun. Což znamená, že už v roce 2025 zaplatíme na úrocích 70 až 80 miliard korun ročně.

„Když se podíváme na tu aktuální situaci, tak můžeme říci, že deset miliard nových výdajů, které nebudou kryty daněmi nebo jinými nedaňovými příjmy, stojí v českých korunách 500 až 600 milionů ročně. Záleží na tom, jaké zvolíte dluhové financování,“ říká Petr Pavelek.

Proč rostou náklady na financování státního dluhu

Důvod, proč rostou náklady na financování státního dluhu, spočívá v růstu základních úrokových sazeb ze strany ČNB. Ty zvedají výnosy u státních dluhopisů, které emituje spolu s pokladničními poukázkami MF ČR, aby měl státní rozpočet peníze na náklady, které nemá kryté příjmy.

„Většina státního dluhopisu je v české koruně. Podíl státního dluhu v cizí měně je kolem sedmi procent. Nejde jen o státní dluhopisy, ale patří sem i půjčka od Evropské komise z loňska nebo půjčky od evropských institucí, jako je Evropská investiční banka,“ vysvětluje v podcastu FinTag.cz Petr Pavelek, zda má Česko své dluhy v korunách nebo eurech.

Podle něj přitom neplatí, že by náklady na obsluhu státního dluhu byly z dlouhodobého hlediska výrazně levnější, pokud by MF ČR emitovalo více státních dluhopisů v eurech. A to ani za situace, kdy jsou dnes základní úrokové sazby ČNB podstatně vyšší než úrokové sazby Evropské centrální banky [ECB]. Argumentuje stále ještě přijatelnými výnosy státních dluhopisů i za současné situace v koruně a náklady na zajištění kurzového rizika.

Stejně tak odmítá názor, že by obsluha státního dluhu byla výrazně levnější, pokud by mělo Česko euro. Naopak upozorňuje na to, jaké problémy aktuálně způsobují předluženým zemím eurozóny už jen informace ECB... Více na FinTag.cz!!!