V roce 1956 se konal XX. sjezd Komunistické strany Sovětského svazu, na kterém pronesl Nikita Chruščov tajný projev nazvaný „Kult osobnosti a jeho důsledky“, ve kterém kritizoval některé diktátorské praktiky do té doby nedotknutelného a zbožňovaného Josefa Vissarionoviče Stalina. V Československu byly oficiální informace o Chruščovově projevu velmi mlhavé a vykostěné. Antonin Novotný s obsahem projevu seznámil ÚV KSČ až asi po měsíci, přičemž zcela vyškrtnul zmínku o porušovaní socialistické zákonností. Byla sice provedena prověrka Slánského procesu, ta ale skončila schválením správného postupu. Žádný český Chruščov se nenašel.V Polsku a Maďarsku se naopak mluvilo o zločinech Stalina mnohem otevřeněji a výsledkem bylo Poznaňské a zejména pak Maďarské povstání, které musely brutálně potlačit sovětské tanky.Češi ovšem změny nepožadovali, Sovětskému svazu dál věřili a ani nijak Polákům a Maďarům v jejich boji za svobodu nepomohli. Podle některých historiků byli například Američané z postoje Čechů velice zklamaní.O české opatrnosti svědčí i vzkazy, které posílal z exilu dnes tolik adorovaný novinář Ferdinand Peroutka. Nabádal v nich ke klidu a říkal: „Nesouhlaste doma v soukromí!“ Jeho program lidové opozice ostatně neměl fakticky s demokracií nic společného, neprosazoval demokracii a svobodu, ale zdůrazňoval sociálně ekonomické aspekty v naději, že tak získá podporu.Byl to ale komunistický režim, který celkem snadno v roce 1956 docílil poslušnosti českého národa dvojím snížením maloobchodních cen. Češi se tak nechali koupit a na své údajné demokratické tradice zcela zapomněli.