Pokud Donald Trump uvalí vysoká cla na kanadské energie, zcela určitě se to dotkne i Evropy, říká respektovaný ekonom Petr Bartoň v novém Hrotcastu. A vysvětluje, jak je globální energetický trh propojený a co by to znamenalo pro naši blízkou budoucnost. V hrozící celní válce s Washingtonem má pak podle něj EU máslo na hlavě, protože dráždila kobru, aniž by si zkontrolovala vhodné obutí...
Nový americký prezident Donald Trump nastoupil rázně a jako pomyslnou byznysovou „atomovku“ používá vysoká cla na dovoz zboží do USA. Nečiní přitom příliš rozdílů mezi obchodními soupeři Spojených států, jako je Čína, a západními spojenci. Drobný ústupek zatím udělal jen vůči sousedům USA – Kanadě a Mexiku. Těm dal třicetidenní odklad, po němž rozhodne, jestli na ně drakonická 25procentní cla uvalí. Hrozba obchodní války ale visí i nad Evropskou unií.Co však obyvatel Bílého domu svým razantním přístupem sleduje? Minimálně v rétorické rovině je to boj s migrací a přílivem drogy fentanyl na území Spojených států. Reálně může jít spíše o přípravu pozic na pozdější vyjednávání i obchodních výhod pro USA.„Donald Trump se rád stylizuje do role obchodníka a velkého vyjednavače. Tím pádem postupuje tak, aby Američanům mohl říci: ,Podívejte se, co jsem vám dojednal tím, že jsem Mexiku a Kanadě pohrozil 25 procenty,‘“ říká ekonom Petr Bartoň z Datarunu a Anglo-americké univerzity. Ten byl hostem Pavla Štrunce v aktuálním Hrotcastu.A proč Trump v projevech stále zmiňuje právě migraci a fentanyl, zatímco třeba o obnově amerického průmyslu příliš nehovoří? „Musí to dělat. Protože vzhledem k postavení prezidenta USA a platným obchodním dohodám s Mexikem a Kanadou má jedinou možnost, jak cla navýšit až na 25 procent, a tou je stav ohrožení, který si vyhlásil hned první den v úřadu. Tím si dal moc cla takovým způsobem navýšit,“ líčí taktiku amerického prezidenta Bartoň. Trump stav ohrožení zdůvodnil právě migrací a fentanylovou krizí.To, že staronová hlava USA sází se cly na taktiku, potvrzuje její přístup k rivalské Číně. Zatímco představitelé sousedních států zvedli telefony a Trumpovi zavolali, čímž si vysloužili odklad obchodního střetu, Peking se k nátlaku z Bílého domu postavil jinak. „Čína o nic prosit nepřišla, a tak jí Trump napálil cla vyšší o deset procent,“ glosuje respektovaný ekonom.A co čeká náš kontinent, který je podle nejvyššího amerického politika v pořadníku? „Pokud někdo začal obchodní válku, byla to Evropská unie. Minimálně v oblastech, na nichž Trumpovi záleží nejvíce – automobilovém průmyslu a potravinách. Evropa daní americké výrobky mnohem více než Amerika ty naše,“ říká Bartoň. A doplňuje: „Clo na americká auta v Evropě je deset procent, clo na evropská auta ve Spojených státech je 2,5 procenta.“Současně odborník z Datarunu tvrdí, že Trump si chce užívat vyjednávání a hrozba proticel je nám k ničemu. Průzkumy provedené v komunitě mezinárodních ekonomů ukazují, že nemá smysl Trumpovi cly vůbec vyhrožovat. Kroky současného prezidenta USA by se ovšem výrazně mohly dotknout i světového trhu s energiemi. Stačí, aby skutečně uvalil vysoká cla na Kanadu, a budeme se divit i my v Evropě. Jak je to možné? A co by měla EU udělat, aby si udržela konkurenceschopnost a nehrozilo, že Trump zavede extrémně vysoká cla pro evropské zboží? Dává smysl narovnat cla v mezinárodním obchodě na nulu? Poslechněte si nový Hrotcast.