Francouzský císař Napoleon III. je oproti svému proslulému strýci u nás dnes velmi málo známý. V to přesto, že nechyběl u žádného z hlavních konfliktů té doby, které se dotýkaly Rakouska, jako byla Krymská válka, sjednocení Itálie nebo pošťuchování obou německých mocností – tedy Rakouska a Pruska – proti sobě v šedesátých letech.Na naše vnímání Napoleona III. má větší vliv beletrie než historiografie. Victor Hugo napsal sžíravou kritiku „Malý Napoleon: dějiny jednoho zločinu“. Už název je vypovídající. Je to příběh malého muže s velkými ambicemi, který zničil republiku, příběh politika bez skutečného talentu, člověka průměrného ducha, který se opíral o represivní aparát.A Karel Marx viděl Napoleona III. jen jako slabý, groteskní odraz svého slavného strýce a už na počátku jeho císařství slavně tvrdil, že dějiny se opakují „jednou jako tragédie, podruhé jako fraška“.Dá se ale říci, že Napoleon III. měl smůlu. Kdyby zemřel o pár let dříve, byl by dnes určitě uctíván jako hrdina.