Na sklonku loňského roku byl otevřen nový podstatný úsek dálnice D55 na Bzenec a Hodonín. Hejslované k němu mají osobní vztah, jelikož začíná za domem jednoho z nich. Jakub i Lukáš roky sledovali, jak se stavba zakládá, roste, jak mění krajinu, novou dálnici si oba ihned projeli a hodnotí její existenci každý svým pohledem: Jakub jako domácí, Lukáš jako přespolní. První je ke stavbě smířlivý, druhý je k ní skeptický a považuje ji za zbytečně velkorysou – preferoval by pro tuto oblast střídmější dopravní řešení. Jakub staršího bratra naopak uklidňuje a nabízí mu pohledy místních. Pohled na novinku se postupně rozšiřuje přes půl Evropy a projevují se zkušenosti obou šoférů: to, že jeden je zvyklý pohybovat se spíše po slovanském severu a západě, zatímco druhý po slovanském jihu a východě. Každý tedy do debaty přináší jiné, de facto protichůdné zážitky, návyky a závěry. Jak to dopadne?
Sourozenci proberou saské silnice pro motorová vozidla o třech pruzích, kde se dva pruhy na té či protější straně střídají pravidelně po několika kilometrech, což je řešení, které Lukáš považuje za elegantní a u nás málo využívané jako mezistupeň mezi dálnicemi a okresními silnicemi. Hovoří se o tom, že Česko je intenzivně tranzitní země, přinejmenším ve střední Evropě kamiony nepopiratelně přetížená, a že je tedy nové dálnice potřeba stavět, aby se ulevilo stávajícím. Hodnotí se přínos dálniční výstavby v Chorvatsku či v Polsku. Jakub také dodává, že je potřeba počkat s hodnocením využití nových dálnic, než si na ně řidiči zvyknou a začnou po nich jezdit automaticky a bude skutečně zřejmé, jak s novými cesty zacházejí a jak je používají. Jemu samotnému se prý novinka, jež mu stojí za zahradou, paradoxně prozatím vlastně spíše nevyplatí.

Řeč se stočí také na to, kolik dálnic by v Česku ještě mohlo vyrůst a odkud kam. Vyplatila by se jižní dálnice z Plzně do Brna? Anebo okrouhlá dálnice po obvodu země mezi krajskými městy? Dojde také na dopravní značení na dálnicích a cestách v různých zemích, na systémy odpočívek a jejich značení různě po (střední) Evropě. Jakub podrobně přibližuje dálniční systém na Balkáně a vysvětluje, jak jeho rozvoji mimo jiné neprospívá, že půlka poloostrova není součástí Schengenského prostoru – taky se jí přezdívá „černá díra v Evropě“. Zároveň neopomíná připomenout, že našinec dávno odvykl tomu a neumí si kloudně představit, co to znamená čekat na hraniční odbavení na silnici, že to může trvat klidně desítky hodin a že nemalá část Evropanů, vrací-li se domů (na svátky, na prázdniny nebo jen na víkend), toto musí stále pravidelně podstupovat.

Aneb konečně podcast, s kterým se projedete po Evropě sem a tam.