Robert Koch pracoval jako venkovský lékař ve východním Prusku. Teprve dárek od manželky Emy, mikroskop, ho přivedl k pozorování mikroorganismů. Jako první na světě odhalil původce antraxu neboli sněti slezinné u dobytka. Brzy se stal světově uznávaným vědcem a ředitelem výzkumného institutu v Berlíně. Jeho objevy pomohly zastavit epidemie cholery, tyfu a dalších infekčních chorob. V roce 1905 obdržel Nobelovu cenu za lékařství a fyziologii. Zemřel 27. května 1910.