Dnes máme za sezení na Slobodném vysielači ve třech – Boris Koroni, Petr Žantovský a moje maličkost. A dvě hodinky si budeme povídat o politických peripetiích, které nás zaujaly. S ohledem na Českou republiku. Přiznávám, že jsem tentokráte s výběrem tématu nedal ani Borisovi ani Petrovi sebemenší šanci. Neumím si totiž představit, že by dnešní relace byla o něčem jiném , než o té nehoráznosti, kterou ke škodě vlastního státu a jeho občanů předvedl Daniel Herman na Sudetoněmeckých dnech v Norimberku. Původně jsem chtěl jako stěžejní téma navrhnout situaci v OKD a a její souvislosti, ale necht občané na Ostravsku a Karvinsku prominou, jakkoli se jich konkurs na OKD hodně dotýká a leckoho z nich ohrožuje vysloveně existenčně – to Hermanovo extempore je prostě o několik řádů větší malér. Navíc historického rozměru. Takže nikoli OKD , ale Herman. Jakou hudbu k tomu vybere Petr Žantovský naprosto netuším. a nechám to plně na jeho invenci. Vím ale , co bych vybral já. Začal bych Horts Wessel Lied, následovala by It’s A Long Way To Tipperary, pak někdy Marseillaisa, později Pochod amerických námořníků, ještě později Svatá válka a vše by skončilo Vítem Nejedlým a jeho Směr Praha. To abych Hermanům a podobným připomenul co a jak bylo před 70 roky….. Tvrdě a nekompromisně. Třeba by alespon trochu málo pochopili. Ale hudba je Petrova doména a já mu do toho fušovat nebudu.