Krev na domech, v nichž budete, bude vaším znamením; když uvidím tu krev, pominu vás a nebude mezi vámi zhoubná pohroma, když budu bít egyptskou zemi.

2. Mojžíšova 12,13

S těmito slovy se Bůh kdysi obrátil ke svému pozemskému lidu, když ještě byl v Egyptě. Oznámil, že vykoná soud. O velké noci půjde egyptskou zemí a zabije všechno prvorozené. Izraelité nebyli lepší než jejich sousedé. Soud by postihl také je. Ale Bůh jim ukázal prostředek záchrany: krev velikonočního beránka. Museli jí natřít veřeje a nadpraží svých domů. To je uchránilo před soudem.

I dnes máme my lidé k očekávání Boží soud. Proč? Protože jsme proti Němu zhřešili a urazili jsme Jeho majestát. Jako stvoření jsme svému Stvořiteli svým svévolným jednáním nepůsobili čest. Zanedbávali jsme ptát se na Jeho vůli a žít k Jeho cti. Avšak tak jako tehdy poskytuje Bůh ve své milosti prostředek záchrany. Dal svého Syna Ježíše Krista, jenž jako člověk přišel na tuto zem a zemřel na kříži obětní smrtí za hříšné lidi. Když tam zemřel, tekla za nás Jeho krev. To je základ našeho spasení, neboť „bez vylití krve není odpuštění“ (Hebrejům 9,22). „Krev Ježíše Krista, jeho Syna, nás očišťuje od každého hříchu.“ (1. Janův 1,7)

Jako tehdy museli lidé natřít krví velikonočního beránka své dveře, tak musí dnes každý vědomě přijmout nabízené spasení. Kdo věří, že Ježíš Kristus zemřel také za něho a za jeho hříchy, je před Božím soudem v bezpečí. Smí vědět: Boží hněv je ode mne odvrácen.