A přichází hodina, a již je zde, kdy praví ctitelé se budou klanět Otci v duchu a pravdě; vždyť sám Otec hledá takové ctitele. Bůh je duch, a ti, kteří se mu klanějí, musí se mu klanět v duchu a pravdě.

Jan 4,23.24

Myšlenky k Evangeliu Jana

Ve své rozmluvě se samařskou ženou ohlašuje Ježíš změnu časů: S jeho příchodem na zem začal nový časový úsek – Bůh se ve svém Synu Ježíši Kristu zjevil jako Otec. To jde daleko nad Boží zjevení ve Starém zákoně. A jako Otec chce být Bůh nyní od věřících uctíván. Když se dříve lidé klaněli v neznámosti a možná i bez účasti srdce, tu nyní zde jsou praví ctitelé – tak jak si to Bůh přeje.

Pravé klanění se děje „v duchu“, to znamená, že nespočívá ani ve vnějších rituálech, ani v materiálních obětech – jako byly přinášeny ve starozákonních časech. Duch Svatý je síla velebení; může lidského ducha v každé době a na každém místě vést k tomu, aby s velebením obdivoval Boha samého i Jeho jednání.

„V pravdě“ znamená: Klanění musí být spojeno s úplným Božím slovem. Neboť jen tam nalézáme pravdu o Bohu, světu a lidech.

Bůh Otec hledá ctitele. Ale dbejme v této souvislosti na to výslovné „musí“: Bůh sám předepisuje, jak se máme klanět. Chce být ctěn v duchu a pravdě. Nesmíme – nezávisle na Bibli – chválit Boha svými vlastními myšlenkami a představami. Bůh přijímá jen to, co přichází od Něho samého. Už jste někdy Boha obdivovali za to, že nechal svého vlastního Syna zemřít, aby nám mohl darovat věčnou vlast u Sebe?

phone_androidAndroid app

phone_iphoneiOS app

NOV 2020