„Celé to začalo náhodou. V kancelářské práci jsme hledali společného mazlíčka, který by nikomu nevadil a nepotřeboval by příliš mnoho péče. Jedna kolegyně přišla s tím, že by bylo fajn si pořídit šneka. Chvíli to byl jeden šnek, dva šneci, a pak se ve mně probudila dětská vášeň, kdy jsem sbírala zahradní šneky a krmila je salátem u babičky. To přerostlo ve vášeň, která dnes čítá několik stovek šneků – ne zahradních, ale například afrických nebo malajských,“ popisuje chovatelka Romana Šmírová, která byla dopoledním hostem Rádia ZET.