Od výbuchu sopky Pinatubo uplynulo 30 let. Šlo o jednu z největších sopečných erupcí 20. století, která ovlivnila klima na severní polokouli. „Výbuch byl naprosto výjimečný následnou reakcí - tím, jak proběhl management krize. Byla to fantastická škola, ze které bychom se mohli poučit ještě dnes,“ říká vulkanolog Vladislav Rapprich z České geologické služby, který byl dopoledním hostem Rádia Z.

Sopka Pinatubo se nachází na ostrově Luzon na Filipínách, kde v době výbuchu byla americká vojenská základna. Americká geologická služba ve chvíli, kdy se objevily první náznaky neklidu, přesvědčila armádu o tom, že je nutné přesunout co nejvíce techniky a lidí. „Na přípravu bylo jen několik měsíců, což je poměrně krátká doba, protože do té doby o tomto vulkánu nebylo známé prakticky vůbec nic,“ vysvětluje Rapprich. Při erupci zahynulo několik stovek lidí. Nebýt zásahu americké armády, mohlo být podle vulkanologa obětí mnohonásobně více. „Erupce byla tak silná, že vytvořila ohromné mračno popela, které přesáhlo tropopauzu a zasáhlo až do stratosféry ve výšce přes 11 km,“ popisuje Rapprich. V této výšce už může dojít k ovlivnění klimatu. Dokud popel a plyny zůstávají v troposféře, mají vliv pouze na lokální počasí.

Výbuch sopky Pinatubo byl podle Rappricha jediným ve 20. století, který měl vliv na klima. Odhaduje se, že na rok až 18 měsíců snížil průměrnou teplotu severní polokoule o 0,1 stupňů Celsia. „Není to nic dramatického. Z dávnější minulosti známe mnohem větší erupce. Přesto je to v naší blízké minulosti, v té mediálně sledované, největší událost,“ dodává vulkanolog. Moderátor Nikola Bojčev se ptal také na to, jestli jsou lidé dnes schopni výbuchům sopek lépe čelit.