Vladimír Rozhoň: Čeští cestovatelé a obraz zámoří v české společnosti

Konec 19. a počátek 20. století je pro české země pravděpodobně nejplodnějším cestovatelským obdobím. Vždyť kdo by neznal jména jako - Emil Holub, Enrique Stanko Vráz, Josef Kořenský či Jan Welzl ?! Předkládaná publikace si ovšem neklade za cíl seznámit čtenáře s podrobnými biografiemi výše zmíněných osob, naopak, snaží se klást si otázky obecnějšího charakteru. Zajímá se zejména o to, kde se v cestovatelích vzala jejich vášeň a nadšení pro objevování cizích krajin, jaké byly jejich návraty, jak je přijímala tehdejší kulturní elita a národ, jaké vztahy panovaly mezi cestovateli samotnými či jaké to bylo, docestoval-li cestovatel již nadobro. Populární výklad věnovaný nejznámějším českým cestovatelům druhé poloviny 19. století a pohledu tehdejší české kulturní společnosti na ně a cestování obecně. Není opominut ani "druhý život" těchto osobností.

Co přivedlo cestovatele z vnitrozemí na cesty, jaké byly jejich návraty, jak je společnost vnímala, jaké byly vztahy mezi nimi, jaký byl pohled na domorodé obyvatelstvo a kolonizaci či jaké to bylo, když cestovatelé již docestovali?