Ukázka z knihy Předěly staletí, kapitola 1400, Hus v Betlémě, autor Petr Čornej.

V onen červencový den roku 1404 doprovázel obávaného lapku Zúla na popraviště před Prahou kněz, který sotva dosáhl Kristových let. Podle pověsti zapůsobil na otrlého zločince natolik, že se dopadený zemský zhoubce obrátil k davu přihlížejících a pronesl slova plná pokory: „Svatá obci, prosímť vás, poproste za mě Pána Boha!“

Duše posázavského loupežníka však vzhledem ke spáchaným ukrutnostem nemohla dojít kýženého spočinutí v nebeském království. Klidu se ale nedočkaly ani rytířovy tělesné ostatky.

Říkalo se, že Zúlovo tělo viselo na šibenici sedm let, než nějaký podivín urval mrtvole nohu. Nikoliv ovšem s cílem získat neobvyklý fetiš. Chtěl pouze viselce strhnout a poté pohřbít. Jak to bylo dál, makabrózní příběh neprozrazuje. Víme jediné. Zatímco Zúlovo jméno dávno zmizelo v dějinném propadlišti, kněz, jenž mu údajně poskytl poslední duchovní útěchu, do historie nesmazatelně vstoupil. Byl jím Jan Hus.